Turistické cíle v okolí obce Martinovice

Kostel byl vystavěn ve 14. století, v letech 1669 a 1709 byl přestavěn do barokní podoby. V roce 1870 proběhla přestavba oken. V letech 1897-98 proběhla rozsáhlá přestavba a reronstrukce.

Pozdně barokní stavba obdélníkového půdorysu členěná pilastry, postavena majitelem zámku Nový Stránov Janem Václavem Příchovským z Příchovic v roce 1767. Od r. 1948 ve vlastnictví JZD, kdy vyhořel, obnovy se dočkal po restituci v roce 2003.

Na místě původního gotického kostela ze 14. stol vystavěn nový pozdně barokní kostel v letech 1785–87.

Goticko-renesanční kostel postavený roku 1571 Jiřím Cetenským z Cetně. Pozdně renesanční úprava 1609, nevýrazná barokní přestavba 1736, zatím poslední důkladná oprava 1887. Významná krajinná dominanta se v posledních desetiletích ocitla v povážlivém technickém stavu.

Vrcholně barokní kostel sv. Václava v Bosni postaven na místě gotického kostela sv. Jana Křtitele r. 1729, ze staré stavby zachován pouze zvon. Opravován po r. 1989. Nyní farní s pravidelnými bohoslužbami, farnost administrována ex currendo z děkanství Mnichovo Hradiště.

Barokní kostel sv. Václava z roku 1718 tvoří spolu se zámkem a zvonicí dominantu náměstí, kde jsou také dvě další barokní sochy světců.

První zmínky o Dolní Krupé jsou z roku 1229, kostel byl zde založen ve stejném století, v roce 1293 byla zřízena samostatná fara. Nikterak bohatá fara zanikla při husitských bouřích a další zmínky o ní jsou až z roku 1767.

Zachovalý kostel sv. Vavřince pochází z přelomu gotiky a renesance. Přestavěn byl v 16. století a bohužel zčásti celkem nevkusně a nevhodně zmodernizován.

Hřbitovní kostel sv. Vavřince doložen r. 1352 s plebánií. V husitské době farnost zrušena a od té doby kostel filiální ve farnosti Bělá pod Bezdězem. Současná raně barokní podoba pochází z let 1697-1700. Další opravy kostela proběhly r. 1897 zásluhou Karla Dlouhého z Mladé Boleslavi.

Sýpka zřízená roku 1823 s použitím konstrukcí farního kostela na Podolci. Ten v letech 1255–1420 náležel johanitům, poté špitální. Vypálen 1631 císařskými, obnoven 1655, zrušen 1787. Součást městského dvora.

Fragmenty rozsáhlého skalního hradu z 14. století, založeného možná Zdeňkem z Valdštejna. Zpustl poté co bylo panství připojeno k hradu Valdštejnu.

Terénní zbytky tvrze a vsi Kříženec zaniklé zřejmě v průběhu 15. století. První zmínka o vsi po pol. 11. stol., tvrz zřejmě ze 14. st., r. 1558 již pustá. Kostel ve vsi zbořen až r. 1719. Dochovány valy tvrze, kostel a ves připomíná kříž a dvě lípy.