První zmínky o tvrzi pocházejí z roku 1387 a až do 15. století byli v držení rodu Frycků z Daliměřic. Po roce 1525 je je tvrz popisována jako pustá a je odprodána městu Mladá Boleslav.
zámek - původní tvrz, zřícenina, volně přístupno, Středočeský kraj, Zásadka
Původní tvrz ze 14. století byla přestavěna na renesanční dvoukřídlý zámek na přelomu 16. a 17. století Zikmundem Vančurou z Řehnic a Václavem Budovcem z Budova. Postupně upadá po požáru v roce 1790.
ostatní - palác, dům, zachovalý, příležitostně, Středočeský kraj, Mladá Boleslav
Nejrozsáhlejší realizace Jiřího Krohy v jeho boleslavském období (1912–28) postavená v letech 1923–7. Funkcionalistický prostorový koncept obaluje futuristicko-expresivní dekor. Rekonstrukce v 90. letech 20. stol., zachována část vnitřního zařízení.
sakrální památky - židovské památky, chátrající, volně přístupno, Středočeský kraj, Písková Lhota
Židovský hřbitov v obci Písková Lhota se nachází na severním úpatí svahu pod zříceninou Hrádku nad Zámostím. Dochovalo se zde okolo 130 náhrobních kamenů z let 1732–1901.
sakrální památky - židovské památky, zachovalý, příležitostně, Středočeský kraj, Mladá Boleslav
Rozsáhlý hřbitov kdysi významné boleslavské židovské obce, doložený poprvé 1584. Rozšířen 1716 a v I. pol. 19. stol. Nejstarší dochovaný náhrobek datován 1604. Osmiboká obřadní síň z let 1888–9, hrobnický domek z 19. stol. v místě původního špitálu.
sakrální památky - židovské památky, zachovalý, volně přístupno, Středočeský kraj, Veselice
Židovský hřbitov ve Veselici byl založen asi v polovině 18. stol. Leží na okraji lesa přibližně 0,5 km za obcí a je poměrně zachovalý. Kolem 250 náhrobků nese převážně české nápisy. Kromě hřbitova se dochoval také hrobnický dům.
hrad - původní hrad, zřícenina, volně přístupno, Středočeský kraj, Zvířetice
Hrad byl založen asi v prvním desetiletí 14. století Markvarticem Zdislavem, synem purkrabího Pražského hradu Havla z Lemberka a jeho manželky blahoslavené Zdislavy. Později renesančně přestavován. Opuštěn po požárech v l. 1693 a 1720.
Osmiboká zděná zvonice s mansardovou střechou nahradila roku 1786 zřejmě starší, snad dřevěnou stavbu téhož účelu. O její existenci svědčí velký zvon, ulitý v Praze roku 1605. Při opravách v 19. století zmenšena zvonová okna. Dominanta areálu kostela a funkčního hřbitova.
Na místě původní gotické zvonice vystavěna nová r. 1655. Dřevěná šestiboká stavba, s otevřeným zvonovým patrem, pozoruhodná svou vzpěradlovou konstrukcí. Zakončena je vysokým šindelovým stanem.
Štenýřová dřevěná zvonice tradičního gotizujícího provedení byla západně od kostela na Vyskři postavena roku 1750. Je zřejmě další generací obdobných staveb, které zde stály od středověku. Zvon z roku 1617 byl bohužel 300 let po svém zavěšení zrekvírován.
Vysoká dřevěná zvonice na roubené podezdívce, včleněná do ohradní zdi hřbitova u gotického kostelíka. Stavba s bedněným patrem a jehlancovou střechou pochází zřejmě z 15. či 16. století, naposledy opravována v 70. letech 20. století. Uvnitř by měl viset gotický zvon.
zvonice 
