Turistické cíle v okolí obce Minice

Nejstarší kapucínský klášter v Čechách vznikl z iniciativy arcibiskupa Zdeňka Berky z Dubé roku 1602. Upraven a zvětšen 1666. Komunita zde fungovala do roku 1944, kdy klášter zabralo SS. Po krátkodobé poválečné obnově rozehnána 1950, mniši se vrátili roku 1990. Sídlo zemského provinciála řádu.

Komplex kostela a kapucínského kláštera byl postaven v letech 1638-53. Klášter zrušen 1795, nahrazen Josefskými kasárnami (dnes slupka obludného nákupního ráje). Mniši se ke kostelu vrátili 1833 a přestavěli si vedle něj stojící barokní domek na hospic. S přestávkou 1950-91 zde působí dodnes.

První zaalpský klášter klarisek, založený Anežkou Českou před 1233. Od pol. 13. stol. dvojklášter (příchod minoritů). Poničen za husitských válek, částečná obnova za dominikánů (1556–1626), barokní obnova v 18. století. Zrušen 1782, ohrožován asanací koncem 19. století. Obnova v letech 1900–86.

V místě bývalého špitálu a bratrského sboru si milosrdní bratři postavili v letech 1620–1753 klášter s nemocnicí. Objekty původního špitálu zcela zanikly, klášterní kostel vznikl na místě bratrského sboru s minimálním využitím jeho konstrukcí. Další přestavby nemocničních křídel ve 20. století.

Původně gotický klášter s kostelem sv. Tomáše Apoštola byl přestavěn ve vrcholném baroku Kiliánem Ignácem Diezenhoferem. Interiér kostela vyniká freskami V. V. Reinera, obrazy K. Škréty, P. P. Rubense, nebo sochami F. M. Brokoffa.

Barokní kostel sloužící theatinské koleji vybudovaný v letech 1691–1717 podle projektu neznámého architekta (snad J. B. Matheye), dostavěný Janem Blažejem Santinim-Aichlem.

Na místě tří malých modliteben (klaus) na severním okraji starého židovského hřbitova byla po požáru 1689 postavena barokní synagoga (dokončena před rokem 1694). Úpravy v 19. století, zejména 1883–84, kdy nově zařízena. Zničený interier obnoven po roce 1945 jako součást židovského musea.

Za Olbramoviců je z r. 1380 zmínka o tvrzi. V r. 1691 za Václava Vojtěcha ze Šternberka probíhala přestavba tvrze na zámek. V letech 1827 a 1857 zámek vyhořel, obnoven byl v empírovém slohu. V r. 2004 a pozdějších letech zde proběhla rozsáhlá rekonstrukce celého objektu.

První zpráva o tvrzi v Kněževsi pochází z r. 1383, kdy tu seděl Šimon Kněževeský. R. 1420 dobyta křižáky císaře Zikmunda, jako obnovená doložena r. 1434 v majetku Vítka z Landštejna. Během 16. stol. zpustla, při prodeji vsi r. 1575 byla již zaniklá. Na jejím místě nyní pozdně barokní statek.

Panský pivovar byl ve Zlonicích založen roku 1564, jako první majitelka je uváděna Anna z Kuřího. Za knížat Kinských v roce 1875 byl starý pivovar přestavěn na parostrojní a vedle něj byla vybudována velká sladovna. Poslední majitel Berounsko-rakovnické pivovary, n.p., výroba ukončena v roce 1953.

Statek se zmiňuje r. 1654 v majetku Duchoslava Petružela. Poté měl řadu majitelů, za Knorů (Jan Knor z Dolan) byl r. 1771 barokně upraven. Od r. 1917 majitelem V. Prušák. Ve 40. l. 20. stol. průčelí s branou upraveno. R. 1963 statek zestátněn, opraven v 90. l. 20. stol. R. 2003 vrácen v restituci.

Kašna z r. 1686, dílo kameníka Francesca della Torre a sochaře Jeronýma Kohla, je zdobena lvími hlavami, římskými bohy Merkurem, Vulkánem, Neptunem a Herkulem a dalšími alegorickými postavami.