Turistické cíle v okolí obce Minice

Klášter spolu s kostelem založen 1263. Po střídání rozvoje a úpadku definitivně zrušen roku 1789. Od téhož roku se stal součástí lobkovického mělnického panství. Od 19. století sloužil kostel jako farní. Roku 2002 těžce poškozen povodní, rekonstruován.

Druhý nejstarší kostel Prahy založen kolem r. 920 a již v r. 973 přestavěn v románskou basiliku. Původní pohřebiště králů. R. 1142 basilika poškozena požárem. Na přelomu 19. a 20. stol. pokus o vrácení čistě románskéh vzhledu.

Areál bývalého zemědělského dvora v Drastech koupily řádové sestry pro stavbu kláštera. Kromě něj je zde veřejnosti přístupná kaple sv. Terezie a zvonice. Stavba kláštera a hospodářského zázemí v roce 2025 ještě pokračuje. Při vchodu stojí Panský dům zapsaný do seznamu kulturních památek r. 1987.

Klášter vznikl na místě Gryspekovského paláce u někdejšího hradčanského farního kostela pro mnichy barnabitského řádu. Po zrušení komunity za Josefa II. sem přešly bosé karmelitánky, pro které se vžilo pojmenování barnabitky. Po roce 1950 objekt ve správě ministerstva vnitra, klášter obnoven 1990.

Klášter založen r. 1749, kostel a hospic upraveny ze dvou měšťanských domů. 1950 klášter zrušen, poté využíván Lidovou školou umění, od r. 1999 sídlem regionálního muzea.

Nejstarší kapucínský klášter v Čechách vznikl z iniciativy arcibiskupa Zdeňka Berky z Dubé roku 1602. Upraven a zvětšen 1666. Komunita zde fungovala do roku 1944, kdy klášter zabralo SS. Po krátkodobé poválečné obnově rozehnána 1950, mniši se vrátili roku 1990. Sídlo zemského provinciála řádu.

Komplex kostela a kapucínského kláštera byl postaven v letech 1638-53. Klášter zrušen 1795, nahrazen Josefskými kasárnami (dnes slupka obludného nákupního ráje). Mniši se ke kostelu vrátili 1833 a přestavěli si vedle něj stojící barokní domek na hospic. S přestávkou 1950-91 zde působí dodnes.

První zaalpský klášter klarisek, založený Anežkou Českou před 1233. Od pol. 13. stol. dvojklášter (příchod minoritů). Poničen za husitských válek, částečná obnova za dominikánů (1556–1626), barokní obnova v 18. století. Zrušen 1782, ohrožován asanací koncem 19. století. Obnova v letech 1900–86.

V místě bývalého špitálu a bratrského sboru si milosrdní bratři postavili v letech 1620–1753 klášter s nemocnicí. Objekty původního špitálu zcela zanikly, klášterní kostel vznikl na místě bratrského sboru s minimálním využitím jeho konstrukcí. Další přestavby nemocničních křídel ve 20. století.

Původně gotický klášter s kostelem sv. Tomáše Apoštola byl přestavěn ve vrcholném baroku Kiliánem Ignácem Diezenhoferem. Interiér kostela vyniká freskami V. V. Reinera, obrazy K. Škréty, P. P. Rubense, nebo sochami F. M. Brokoffa.

Barokní kostel sloužící theatinské koleji vybudovaný v letech 1691–1717 podle projektu neznámého architekta (snad J. B. Matheye), dostavěný Janem Blažejem Santinim-Aichlem.

Na místě tří malých modliteben (klaus) na severním okraji starého židovského hřbitova byla po požáru 1689 postavena barokní synagoga (dokončena před rokem 1694). Úpravy v 19. století, zejména 1883–84, kdy nově zařízena. Zničený interier obnoven po roce 1945 jako součást židovského musea.