Turistické cíle v okolí obce Nová Ves

Rozměrné barokní sousoší z roku 1729 ve formě trojbokého sloupu, obklopeného sochami světců, dílo Johana Pursche. Spolu s nedalekým kostelem a zámkem vytváří dominanty rozlehlé chlumínské návsi. Obnoveno roku 1958. Absence protimorových patronů problematisuje literaturou udávaný účel jeho zřízení.

Tříobloukový železobetonový most vystavěn v letech 1926-1928. Pojmenován po prvním čs. prezidentovi. Ze tří oblouků je nejdelší prostřední nad řekou a překonává za normálního stavu vody celý tok Vltavy. Během války a stejně tak za komunistů byly odstraněny reliéfy s nápisy a prezidentem Masarykem. Na svém místě jsou až po roce 1989.

Kolem r. 1660 Jan Zbyněk Zajíc z Házmburku přestavěl středověkou tvrz na renesanční zámek. V r. 1748 majitelé hrabata Kinští ze Zlonic zámek opravili. Na konci 19. stol. přebudovali Tomanové zámek v novou jednopatrovou obytnou budovu.

Areál bývalé myslivny tvoří již jen torza přízemních budov. Jednalo se o klasicistní stavby z počátku 19. století. Bývalá myslivna je velmi zpustlá a pomalu zarůstá křovinami. Budovy se mění ve zříceninu.

Renesanční zámek postavil Florián Griespek z Griechspachu a jeho syn Blažej v l. 1552-1614. Za třicetileté války zámek poškozen, r. 1623 byl prodán Polyxeně Pernštejnské z Lobkowicz. Po r. 1652 opraven, sloužil jako správní budova, později jako lazaret. R. 1948 zestátněn, r. 1993 vrácen Lobkowiczům.

Založen poč.18.st. Janem Fridrichem Neumannem z Neubergu. Slouží jako dívčí internát Vyšší odb.školy zahradnické a Střední zahradnické školy v Mělníku.V 60.letech 19.st.u zámku založen anglický park.

Zcela zdevastovaný areál nejmladšího roudnického židovského hřbitova se nachází na západním okraji města. Založen byl roku 1890, používán ještě po II. světové válce. Později rozkradeny téměř všechny náhrobky, vypálena obřadní síň (1985).

Zámek postaven počátkem 17. století Václavem Pětipeským z Chyš. R.1666 opraven. Přestavěn za Kristiána Clam-Gallase. Roku 1847 Josef Trautmannsdorf upravil zámek jako letní sídlo. V majetku Trautmannsdorfů až do roku 1926.

Tvrz asi z přelomu 14. a 15. stol. za husitství zanikla. Novou renes. tvrz založil v letech 1556–1563 Jan Sekerka. Po r. 1623 zpustla, r. 1680 se uvádí jako rozbořená. Jezuity byla přestavěna na barokní trojkřídlý zámek a podobu již nezměnila. Nyní v soukromém vlastnictví a rekonstrukci.

Jedno z hlavních převodových kol elektrárenského turbogenerátoru se šípovým ozubením "Citroen". Pochází z miřejovické vodní elektrárny. Výrobcem turbíny byla firma Českomoravská Kolben. Nachází se pod lávkou na levém břehu Vltavy.

Zde měla proběhnout rozhodující bitva Lucké války a padnout bájný Tyr. Mohyla vystavena řadě terénních zásahů od lámání kamene až po archeologický výzkum. Patrně vybudována ve starší době železné. Je zapsána do seznamu kulturních památek r. 1965.

Barokní zámek byl postaven na místě tvrze doložené k r. 1440., o níž je poslední zmínka z r. 1623, kdy již byla patrně rozbořená. Zámek byl později využíván k hosp. účelům. V 19. stol. byl adaptován na špýchar a splynul s ostatními hosp. budovami.