Turistické cíle v okolí obce Zahájí

Hřbitovní kostel sv. Vavřince doložen r. 1352 s plebánií. V husitské době farnost zrušena a od té doby kostel filiální ve farnosti Bělá pod Bezdězem. Současná raně barokní podoba pochází z let 1697-1700. Další opravy kostela proběhly r. 1897 zásluhou Karla Dlouhého z Mladé Boleslavi.

Kostel sv.Víta postaven v r.1260. Ve 14.st. zvýšena věž a přistaven gotický presbytář. Po r.1666 kostel barokně opraven a přistavěna sakristie. R.1878 odhaleny fragmenty středověkých maleb. Restaurační práce zahájeny v r.1988 a pokračovaly v r.1999.

Na místě či v sousedství staršího kostela v Kruhu byl postaven v letech 1723–4 hraběnkou Marií Magdalenou z Valdštejna nový snad podle projektu N. Raymundiho. Stavba po roce 1945 zchátrala, dnes probíhá oprava.

Kostel byl postaven ve 14. stol. Jeho nejstarší část, gotická kaple, se zmiňuje již r. 1260. Později byla přistavěna loď chrámu a barokní věž, která měla 3 velké zvony (odneseny vojáky r. 1916) a 1 malý. V interiéru jsou mj. fresky ze 14. stol. či oltář z r. 1682. R. 1903 byl kostel zrestaurován.

Původně gotický či ještě starší kostel s obdélnou lodí, trojboce zakončeným závěrem, hranolovou věží v průčelí a osovou sakristií. Upraven barokně, současný vzhled a věž z roku 1822, naposledy opraven roku 1998. Obklopen rozsáhlým funkčním hřbitovem.

Zbytky středověkého hrádku či tvrze neznámého jména i osudů, osídleného dle archeologických nálezů ve 13.-14. st. Na pískovcovém bloku se dochovaly zbytky schodiště, podvalí (zřejmě po věži) a tesaná světnička s chodbou.

Netradiční rozhledna nad obcí Kostelní Hlavno vznikla r. 2011 z bývalé vojenské hlásky získané bezúplatně od armády. Vyhlídková plošina ve výši 8 m je přístupná ve stanovené otevírací době a poskytuje výhled na Kokořínsko, Prahu, Říp a České středohoří.

Tvrz datovaná k roku 1211. Rodová linie zemanů z Kováně si předávala zdejší tvrz až došlo k jejímu zničení husity.

Jednodílné blatné hradiště o rozloze asi 1,4 ha vybudované v šíji mendru starého Labe bylo chráněno ze tří stran původním tokem. Po obvodu bylo navíc opevněno valem a příkopem. Přístup zřejmě umožňovala haťovaná stezka vedoucí přes bažiny od východu.

Za Vančurů z Řehnic v 16. stol. vystavěn renesanční zámek. R.1726 Josef František z Vrbna přestavěl barokně. Je čtyřkřídlý jednopatrový. Za Šporků v r.1842 opravován. V r.1919 zde zřízen sirotčinec a pak domov důchodců, nyní v soukromém vlastnictví.

Terénní pozůstatky okrouhlého tvriště obehnaného mělkým příkopem a valem v lužním lese při Labi. Ještě v 19. století zde byly viditelné pozůstatky zdiva.

Barokní zámek postavený za Arnošta Josefa Pachty z Rájova v letech 1699 – 1706, navrhl Giovani Batista Alliprandi, inspirovaný návrhy zahradní architektury Johana Bernarda Fischera z Erlachu. Zajímavě řešená budova zámku s čestným dvorem a parkem.