Turistické cíle v okolí obce Kostelec nad Labem

Mohutná raně barokní budova s nejdelším průčelím v Praze. Součástí paláce jsou dva dvory a rozlehlá zahrada navazující na sallu terrenu. 10. března 1948 byl z okna svého zdejšího bytu vyhozen Jan Masaryk. V místě dnešního parkoviště stála drobná kaple sv. Matouše dle návrhu F.M.Kaňky z let 1727-32.

Značně zchátralý barokní zámeček vznikl na místě bývalé tvrze zničené za husitských válek. Majetkové poměry nelze vypátrat. Jde o jednopatrovou budovu s členitým zahradním průčelím, která byla v srpnu 2022 zničena požárem.

Stávající zámek vystavěli r.1559 Kyšperští z Vřesovic přestavbou původní gotické tvrze. Na přelomu 17. a 18. století zámek barokně přestavěli Údrčští z Údrče. Další úpravy v průběhu 18. století za Anny Marie Toskánské.

Na zámek byla po r. 1652 jezuity přestavěna starší zpustlá tvrz. Od r. 1955 budovu užíval státní statek, zámek nebyl udržován a chátral. V r. 1992 se začalo s jeho záchranou, která byla dokončena a zámek zpřístupněn veřejnosti 1. 5. 2008.

Stavební historie tvrze v Čimicích na místě románského dvora je kladena do 13. a 14. století, přímá zmínka o ní však pochází až z r. 1524. Tvrziště bylo archeologicky prozkoumáno v letech 1978-1984, poté zasypáno a prostor parkově upraven. Od r. 1985 archeologická památka.

Barokní zámek vznikl přestavbou pův. gotické tvrze z 2. pol. 14. stol. Kolem r. 1550 tvrz přestavěl na renesanční zámek Mikuláš Hrzán z Harasova. Zámek několikrát vystřídal majitele a za Windischgrätzů byl v 18. stol. barokně stavebně upraven. Na poč. 19. stol. v majetku podnikatele A. Schöllera.

Pozdně barokní zámek, vystavěn křižovníky r. 1755 na místě pův. středověké tvrze (zmiň. „věžovité stavení“), v té době již zaniklé. V kapli pův. oltář z r. 1755, řezb. výzdoba a fresky z 2. pol. 18. stol. Fasádu zdobí plastiky od I. F. Platzera.

Daliborka je válcová pevnostní věž postavená v r. 1496 za vlády Vladislava Jagellonského Benediktem Rejtem jako součást severního opevnění Pražského hradu. Sloužila jako vězení. Před požárem r. 1781 byla o dvě patra vyšší, po opravě zpřístupněna veřejnosti.

Administrativní budova z let 1926–1929 podle projektu Jaroslava Rösslera pro Úrazovou pojišťovnu dělnickou v Praze. Upravena v l. 1943–1944 podle projektu Ladislava Frühbauera. Na fasádě jsou sochy Julia Mařatky a reliéfy Karla Pokorného. Dnes úřad MČ Praha 7. Budova památkově chráněná od r. 1958.

Renesanční dům ze 16. století na místě dvou gotických domů ze 14. století. Dům postupně vlastnili Šlikové, Lobkowiczové, Martinicové, Kolowratové, Dietrichsteinové. Na začátku 19. století byl palác rozdělen na několik bytů.

Rozhledna Doubravka je ukázkou experimentální architektury v podobě trojbokého jehlanu, jejímž základním konstrukčním materiálem jsou kmínky akátového dřeva s dubovými, modřínovými a ocelovými prvky. Autorem návrhu je Ing. arch. Martin Rajniš. Rozhledna zpřístupněna od června 2018.

Zaniklá tvrz Drasty je doložena pouze po dobu jednoho století, poslední zmínka je z r. 1482. Není známo, kde přesně stála ani jak vypadala. Osada Drasty asi o 20 staveních je nyní místní částí města Klecany.