Turistické cíle v okolí obce Kostelec nad Labem

Areál fary barokního původu s mladšími stavebními úpravami. Faru tvoří zděná patrová farní budova obdélného půdorysu, zděné přízemní hospodářské stavení a ohradní zeď s bránou a brankou. Vsazen oválný znak s velmi špatně čitelným kamenným erbem Prahy. Areál památkově chráněn od r. 1966.

Fara je barokní soubor staveb dochovaný v původním stavu. Areál tvoří budova fary, chlévy, zděná brána, špýchar s kůlnou a stodola. Areál fary vymezuje ohradní zeď. Stále využíváno k farním účelům. Fara zapsána do seznamu kulturních památek r. 1966.

Areálu sestává z fary, stodoly a ohradní zdi. Jádrem je patrová omítnutá budova obdélného půdorysu s mansardovou střechou. Barokní komplex z 18. stol. Okolo areálu dřevěný plůtek z červených cihel, na západní straně vyšší kamenná zeď. Fara zapsána do seznamu kulturních památek r. 1966.

Služská fara postavena r. 1780 v pozdně barokním stylu. Patrová budova s mansardovou střechou. V lisenami členěném průčelí pravoúhlý kamenný portál s omítkovými volutami po stranách, patro odděleno kordonovou římsou. Nyní fara zrušena a prodána soukromému majiteli.

Unikátní tropický skleník Fata Morgana byl vybudován v letech 1999-2004 podle projektu arch. Zdeňka Deyla jako samostatná součást Botanické zahrady hl. m. Prahy. Při délce 130 m, šířce 17 m a výšce 11 m nabízí expoziční plochu 1 750 m² pro více než 5 000 druhů rostlin tropů a subtropů.

Renesanční stavba z doby kolem roku 1600, opakovaně upravovaná barokně, získala nynější podobu po roce 1743. Dnes velvyslanectví Polské republiky.

Tzv. geologická zahrada s ukázkami pražských a středočeských hornin ve formě naučné stezky byla na podzim r. 2014 zřízena v parčíku za hřbitovem v Dolních Počernicích. O tři roky později byl počet exponátů zdvojnásoben.

Pět provizorních dřevěných domků postaveno podle projektu Josefa Gočára r. 1920 ve stylu národního dekorativismu jako provozní budovy letiště Kbely. Zbylé dva r. 1977 přeneseny do areálu ZOO. R. 2002 téměř zničeny povodní, v l. 2010-11 obnoveny podle pův. plánů, dnes slouží jako hostinec a galerie.

Pavilon vznikl jako exponát č. 27 pro jubilejní všeobecnou zemskou výstavu Království českého v Praze v r. 1891. Vyroben slévárnou knížete Viléma z Hanavy v Komárově u Hořovic. Po výstavě věnován hlavnímu městu a přesunut na dnešní místo. Rekonstruován v l. 1967 a 1987, dnes restaurace.

Obdélný barokní zámeček vystavěný na vinicích r. 1733 pro Hanse Paula Hippmana, císařského radu. Od 1930 do 1995 sídlo Archeologického muzea J. A. Jíry se sbírkami z pražské oblasti. Dnes nepřistupný, v soukromých rukou.

Po r.1547 v domě nad obcí byl byt fořtmistra. Z příkazu Rudolfa II. přestavěn r.1582 na lovecký zámeček. R.1651 je však uváděn jako pustý. R.1725 zde zřízena sýpka a r.1882 přestavěna na hájovnu. Pak sloužil mnoha různým organizacím.