Turistické cíle v okolí obce Okřesaneč

Tvrz připomínána prvně r. 1564. R. 1610 přestavěna na renesanční zámeček a r. 1750 přestavěn na barokní zámek. Nikdy však nebyl dostavěn. Realizována jen jedna strana a střední část s kaplí sv. Anny.

Arnošt de Suys v 1.pol.17.stol.na místě původní tvrze vystavěl barokní zámek. R.1676 tehdejší majitelé Pöttingové provedli velké úpravy, přistavěli druhé patro a nové jižní křídlo. V zámecké věži postavena kaple sv. Mikuláše.

Poč.18. st. vystavěn barokní zámek. Po r.1745 přistavěna věž s kaplí, koncem 18.st. zbudováno schodiště propojující hlavní sál se zahradou. Po r.1948 zámek zchátral. V 90.letech 20.st. nový majitel zámek zachránil před zánikem.

Původně tvrz z 15. stol. přestavěná v roce 1684 na barokní zámek a roku 1870 získal zámek dnešní novorenesanční podobu. Po roce 2002 prošel rekonstrukcí. Při zámku hospodářký dvůr a park.

Větrný mlýn holandského typu nechal postavit kolem roku 1822 markýz de Trasegnies, tehdejší majitel panství Žáky. Mlela se zde mouka, vyráběly kroupy, lisoval olej i šrotovalo obilí. Poslední zmínka pochází z roku 1873. V roce 1911 se uvádí již jako rozpadlý.

V r. 1257 je zmíněn Hons z Vícemilic. Zde se pravděpodobně narodil neznámější člen tohoto rodu táborský hejtman Jan Hvězda z Vícemilic. V r. 1464 se udává tvrz a část vsi v majetku Jana Lebky ze Zájezdce. Před r. 1478 získává Lebkovu část Michek z Libice, který ves v r. 1478 prodává a tvrz zaniká.

Vila rodu Thun Hohenstein byla vystavěna v 80. letech 19. století. Poté byla pravděpodobně nesvéprávným majitelem věnována místním dětem a přebudována na školu. Dále sloužila jako národní výbor, škola, školka i kanceláře JZD.

Téměř zaniklý hrad. Zal. koncem 13. stol., maj. Hrabiše z Paběnic. V drž. jeho rodu do konce 14. stol. Poč. husit. válek obsazen Janem Hertvíkem z Rušínova. R. 1436 připojen Janem z Dubé a Třebechovic k Žlebům. R. 1499 pustý. Pošk. stavbou přehrady.

Hrad byl založen r. 1300 Václavem II. Sloužil jako centrální královská mincovna. Základem byly mincovní kovárny a ražební síň. Na přelomu 14.-15.st. byl za Václava IV. přestavěn na dvoupatrový palác s věží a kaplí. V 19. st. byl neogoticky upraven.

Vodárenská věž na břehu Kovářského rybníka. Počátkem 18. století postavena hrabětem Věžníkem pro zásobování zámku a rozlehlé zahrady. Úpravy v 80. letech 19. století, od II. světové války bez využití, silně zchátralá.

Areál s mlýnským stavením, hospodářským stavením a pilířovou bránou s ohrazením. Volně stojící, zděná, omítnutá jednopatrová budova na obdélném půdorysu. K zadní straně objektu přiléhá patrová mlýnice. Dvůr uzavřen pilířovou branou. Mlýn památkově chráněn od r. 1973.

Vodní nádrž Pařížov je gravitační přehrada na řece Doubravě, vybudovaná z lomového kamene v letech 1910-1913 jako ochrana před ničivými povodněmi. Je gotizujícího vzhledu. V r. 1992 doplněna o vodní elektrárnu s dvěma Bánkiho turbínami. Technická i kulturní památka.