Turistické cíle v okolí obce Okřesaneč

Barokní pískovcová socha v tradičním pojetí z poč. 18. stol. Součástí je mohutný hranolový sokl a ozdobný kamenný podstavec s volutovými křídly. Materiálem je pískovec. Socha světce ztvárněna v tradičním pojetí. Památkově cenná barokní socha zapsána do seznamu kulturních památek r. 1972.

Socha sv. Jana Nepomuckého pochází z r. 1752. Stojí na polygonálním soklu. Ve vrcholu klečící světec se sepjatýma rukama nadnášený oblaky. Socha umístěna na okraji kamenného můstku. Klečící světec oblečený v kanovnickém rouchu. R. 1973 socha zapsána do státního seznamu kulturních památek.

Kvalitní barokní sochařské dílo z poloviny 18. stol. Socha v životní velikosti osazena na nízkém zděném, cihlovém, hranolovém podstavci. Zhotovena z kutnohorského hrubozrnného vápenitého pískovce. Restaurování a doplnění sochy provedeno v letech 2006-2008. Zapsána do seznamu kulturních památek r. 1966.

Socha u jižní stěny kostela sv. Martina. Sv. Jan Nepomucký stojí na omítnutém hranolovém podstavci s římsovou hlavicí. Stojí na oblacích. Krucifix s palmovou ratolestí opřen o pravé rameno. V levé ruce drží biret. Kolem světcovy hlavy svatozář s pěti hvězdami. Sochu chrání plechová stříška.

Sloup se sochou Madonny z roku 1879. Sloup nese osmibokou kaplici. Reliéfy na sloupu zobrazují světce. Na vrcholu na obláčku kamenná socha zobrazující milostnou sochu typu Panny Marie mariazellské.

Původně kaple se sochou sv. Jana Nepomuckého. V roce 1948 zbořena. Socha umístěna do lapidária. Po opravě socha umístěna zpět. Světec zobrazen v obvyklé ikonografii s krucifixem. Oděn do kanovnického oděvu s biretem na hlavě.

Socha sv. Šebestiána stojí na vysokém hranolovém podstavci. Sokl ukončuje profilovaná vysazená římsa. Barokní dílo z 1. pol. 18. stol. Autor neznámý. Šebestián pažemi připoután ke kmeni stromu. Tělo v lehkém kontrapostu. Kvalitní vrcholná barokní plastika.

Socha sv. Václava, barokní dílo z poloviny 18. století od neznámého autora. Pískovcové sousoší na podstavci s volutovými křídly. Na čelní straně reliéf smrti sv. Václava. Světec na vysokém zdobeném podstavci. V levé ruce drží kopí, pravou rukou se opírá o štít. Památkově chráněno od r. 1966.

Barokní socha na vysokém hranolovém podstavci přimykající se k průčelí domu. Původ v první polovině 18. století od neznámého autora. Na čelní straně vyniká třířádkový zlatě obtažený nápis. Ve vrcholu pískovcová socha sv. Václava v životní velikosti. Světec oděný v knížecí roucho. Socha zapsána do seznamu kulturních památek r. 1966.

Pravděpodobně barokní pískovcová socha bohyně stojí v rohu parčíku, obklopujícího dominantní sochu Jana Žižky z Trocnova na historickém náměstí, jež nese jeho jméno. Původně stávala na vrcholu půlkruhového altánu v ohradní zdi zámku v Žákách. Na toto místo, na novodobý podstavec, umístěna v r. 2002.

Sokolovna vystavěna v roce 1911 v secesním slohu podle plánů čáslavského rodáka stavitele Josefa Skřivánka. Rozměrná patrová budova se dvěma nárožními dvoupatrovými věžemi a secesní fasádou. Interiér rovněž v secesním stylu. Na zdi pamětní deska dr. Miroslava Tyrše. Dosud slouží původnímu účelu.

Renesanční tvrz v areálu hospodářského dvora, v západní části obce. Tvrz nechal vystavět před rokem 1597 Václav Balbín z Orličné. V roce 1748 získává ves a tvrz Sedlecký klášter a následně přes náboženský fond se stává majetkem Schwarzenberků. Dnes v soukromém vlastnictví.