Turistické cíle v okolí obce Klucké Chvalovice

Terénní zbytky blíže neznámé fortifikace, snad hrádku neznámého jména ze 13.-14. st., o němž psané zprávy mlčí a nejsou dosud k dispozici ani archeologické nálezy pro dataci. Zachovány mohutné valy a příkop.

Tvrz připomínána prvně r. 1564. R. 1610 přestavěna na renesanční zámeček a r. 1750 přestavěn na barokní zámek. Nikdy však nebyl dostavěn. Realizována jen jedna strana a střední část s kaplí sv. Anny.

Arnošt de Suys v 1.pol.17.stol.na místě původní tvrze vystavěl barokní zámek. R.1676 tehdejší majitelé Pöttingové provedli velké úpravy, přistavěli druhé patro a nové jižní křídlo. V zámecké věži postavena kaple sv. Mikuláše.

Poč.18. st. vystavěn barokní zámek. Po r.1745 přistavěna věž s kaplí, koncem 18.st. zbudováno schodiště propojující hlavní sál se zahradou. Po r.1948 zámek zchátral. V 90.letech 20.st. nový majitel zámek zachránil před zánikem.

Původně tvrz z 15. stol. přestavěná v roce 1684 na barokní zámek a roku 1870 získal zámek dnešní novorenesanční podobu. Po roce 2002 prošel rekonstrukcí. Při zámku hospodářký dvůr a park.

Větrný mlýn holandského typu nechal postavit kolem roku 1822 markýz de Trasegnies, tehdejší majitel panství Žáky. Mlela se zde mouka, vyráběly kroupy, lisoval olej i šrotovalo obilí. Poslední zmínka pochází z roku 1873. V roce 1911 se uvádí již jako rozpadlý.

V r. 1257 je zmíněn Hons z Vícemilic. Zde se pravděpodobně narodil neznámější člen tohoto rodu táborský hejtman Jan Hvězda z Vícemilic. V r. 1464 se udává tvrz a část vsi v majetku Jana Lebky ze Zájezdce. Před r. 1478 získává Lebkovu část Michek z Libice, který ves v r. 1478 prodává a tvrz zaniká.

Zámek postavil v l.1743-1746 Ignác Bechyně z Lažan v barokním stylu. Roku 1825 zámek vyhořel, ihned opraven. R.1955 předán do vlastnictví MNV. Jeho hlavní sál byl upraven pro pořádání okresních divadelních festivalů. Nyní v soukromém vlastnictví.

Původně renesanční tvrz, uváděná v letech 1540 – 1550. V 17. století přestavěna na barokní zámek, který zanikl v průběhu 19. století. Ze zámku se dochovala barokní kaple sv. Máří Magdalény.

Areál s mlýnským stavením, hospodářským stavením a pilířovou bránou s ohrazením. Volně stojící, zděná, omítnutá jednopatrová budova na obdélném půdorysu. K zadní straně objektu přiléhá patrová mlýnice. Dvůr uzavřen pilířovou branou. Mlýn památkově chráněn od r. 1973.

Původním majitelem mlýna a pily byl mlynář Laudát, který jej vystavěl na řece Sázavě ve 2. polovině 19. století. V dnešní době je majitelem p. Daněk Vladimír, který si jej odkoupil v roce 1970, původní mlýn byl v roce 1989 stržen.

Vodní nádrž Pařížov je gravitační přehrada na řece Doubravě, vybudovaná z lomového kamene v letech 1910-1913 jako ochrana před ničivými povodněmi. Je gotizujícího vzhledu. V r. 1992 doplněna o vodní elektrárnu s dvěma Bánkiho turbínami. Technická i kulturní památka.