Turistické cíle v okolí obce Horušice

Tvrz připomínána prvně r. 1564. R. 1610 přestavěna na renesanční zámeček a r. 1750 přestavěn na barokní zámek. Nikdy však nebyl dostavěn. Realizována jen jedna strana a střední část s kaplí sv. Anny.

Arnošt de Suys v 1.pol.17.stol.na místě původní tvrze vystavěl barokní zámek. R.1676 tehdejší majitelé Pöttingové provedli velké úpravy, přistavěli druhé patro a nové jižní křídlo. V zámecké věži postavena kaple sv. Mikuláše.

Zchátralá gotická tvrz ze 14. stol. Po připojení k Pardubicím po r. 1502 využívána jako sýpka a sklady. Obdélná věžovitá stavba s propadlou střechou a stropem 2. patra je dnes v kritickém stavu.

Zvonice s alpskými prvky postavena v roce 1863. Nechal ji postavit hrabě Theodor z Thunu. Stojí na čtvercových základech původní zvoničky ze 17. století. V roce 2005 kompletně zrekonstruována. Památkově chráněna od roku 2001.

Původně tvrz z 15. stol. přestavěná v roce 1684 na barokní zámek a roku 1870 získal zámek dnešní novorenesanční podobu. Po roce 2002 prošel rekonstrukcí. Při zámku hospodářký dvůr a park.

Stavení na místě původní vodní tvrze pánů z Volféřova ze 14. století s dochovanými gotickými sklepy v sousedství železniční tratě Praha-Pardubice. Původní tvrz definitivně zanikla požárem v roce 1901 a zachovalo se pouze sklepení.

Větrný mlýn holandského typu nechal postavit kolem roku 1822 markýz de Trasegnies, tehdejší majitel panství Žáky. Mlela se zde mouka, vyráběly kroupy, lisoval olej i šrotovalo obilí. Poslední zmínka pochází z roku 1873. V roce 1911 se uvádí již jako rozpadlý.

V r. 1257 je zmíněn Hons z Vícemilic. Zde se pravděpodobně narodil neznámější člen tohoto rodu táborský hejtman Jan Hvězda z Vícemilic. V r. 1464 se udává tvrz a část vsi v majetku Jana Lebky ze Zájezdce. Před r. 1478 získává Lebkovu část Michek z Libice, který ves v r. 1478 prodává a tvrz zaniká.

Vila rodu Thun Hohenstein byla vystavěna v 80. letech 19. století. Poté byla pravděpodobně nesvéprávným majitelem věnována místním dětem a přebudována na školu. Dále sloužila jako národní výbor, škola, školka i kanceláře JZD.

Hrad byl založen r. 1300 Václavem II. Sloužil jako centrální královská mincovna. Základem byly mincovní kovárny a ražební síň. Na přelomu 14.-15.st. byl za Václava IV. přestavěn na dvoupatrový palác s věží a kaplí. V 19. st. byl neogoticky upraven.

Vodárenská věž na břehu Kovářského rybníka. Počátkem 18. století postavena hrabětem Věžníkem pro zásobování zámku a rozlehlé zahrady. Úpravy v 80. letech 19. století, od II. světové války bez využití, silně zchátralá.

Betonová vodárenská věž v Kladrubech nad Labem z 20. let minulého století byla v letech 2014-2015 upravena výstavbou vnějšího kovového schodiště na rozhlednu přístupnou v rámci prohlídek Národního hřebčína.