Turistické cíle v okolí obce Horušice

Renesanční tvrz v areálu hospodářského dvora, v západní části obce. Tvrz nechal vystavět před rokem 1597 Václav Balbín z Orličné. V roce 1748 získává ves a tvrz Sedlecký klášter a následně přes náboženský fond se stává majetkem Schwarzenberků. Dnes v soukromém vlastnictví.

Socha postavena roku 1801. Autorem František Xaver Lederer. Sedící Panna Marie, držící na klíně bezvládné Kristovo tělo. Socha umístěna na pískovcovém sloupku. Pravé ňadro Panny Marie probodnuto mečem v podobě kříže. Kristus zobrazen nahý, s bederní rouškou. Sousoší zapsáno do seznamu kulturních památek r. 2004.

Pískovcové sousoší sv. Josefa, sv. Antonína Paduánského a sv. Jana Nepomuckého pochází z první poloviny 18. století. Stojí na začátku Tyršovy ulice, která vede k nádraží. V roce 2001 sochy zrestaurovány.

Tvrz ze 14. století nedaleko vsi Štěpánov s dochovaným příkopem, kde na severní straně je ještě zesílen valem. První zmínka o tvrzi je z roku 1387. Tvrz začala pustnout v 18. století. Tvrziště je silně zarostlé a nedoporučuji navštěvovat v létě.

Dobře zachovalé okrouhlé tvrziště s dochovaným okružním příkopem a vnějším valem, pravděpodobně pozůstatky gotického sídla Jana Chrasta ze Sloupce. R. 1486 již tvrz doložena jako pustá. V její blízkosti stával ještě dvůr a zaniklá ves.

Zaniklá tvrz s dvorem a vsí na soutoku Doubravky a Kněžického potoka. Ves stejného jména poprvé připomínána v pol. 16. stol., za stavitele tvrze se považuje Albrecht Robmháp, tvrz poprvé zmiňována v r. 1627. Pustá po roce 1646.

Zřícenina tvrze postavené snad kolem r. 1365 Mikšíkem ze Svojšic. Po něm tvrz získal Václav Ruthar z Malešova a poté byla držena jeho syny, Petrem a Mikulášem. Od pol. 16. stol. tvrz patřila Gerštorfům z Gerštorfu téměř sto let až do období třicetileté války, kdy byla vypálena. Poté pomalu zpustla.

Synagoga v maurském slohu z let 1898–1900. Po 2. sv. válce sloužila jako sklad a muzeum, r. 1994 vrácena židovské obci, která postupně provádí celkovou rekonstrukci.

Kutnohorská nová synagoga byla postavena počátkem 20. století na dnešním Smíškově náměstí v secesním stylu. Nahradila starší modlitebnu z roku 1881. Od roku 1942 varhanářská dílna, pět let nato sbor CČSH, který tu pod označením Husův dům funguje dodnes. Při úpravách 1954 zbavena původního dekoru.

V r.1437 a znovu r.1513 doložena gotická tvrz, v 16.stol. přestavěná na renesanční zámek. Barokně přestavěn po r.1716. Po r.1764 provedena modernizace, především interiérů.. Další modernizace interiérů proběhla po r. 1924 a koncem 20.stol.

Terénní pozůstatky opevnění neznámého jména a historie, snad útočištného hradiště – refugia ze 12. st., zatím nedatovaného ani archeologickými nálezy. Zachována dvojice mohutných příkopů a valů, chránících ostrožnu na čelní, severozápadní straně.

Terénní zbytky blíže neznámé fortifikace, snad hrádku neznámého jména ze 13.-14. st., o němž psané zprávy mlčí a nejsou dosud k dispozici ani archeologické nálezy pro dataci. Zachovány mohutné valy a příkop.