Turistické cíle v okolí obce Zbýšov

Rozlehlý chrám postavený uprostřed ronovského náměstí v letech 1847–57 na místě staršího, původně gotického kostela (před 1358) kolínským stavitelem Františkem Palečkem v barokních formách. Roku 1996 byla stavba stažena ocelovými pásy.

Snad původně románský kostel přestavěný po roce 1300. Další úpravy prováděny ve 2. pol. 19. stol. Jako zakladatel kostela je uváděn Rudolf se Zbraslavic.

Románský kostel z poč. 13. století, od 15. století protestantský. Kostel r. 1655 vysvěcený jako katolický byl výrazně barokně přestavěn r. 1684. Soudobá je i samostatná zděná zvonice z r.1679, fara a ohradní zeď bývalého hřbitova s výklenkovou kaplí.

Obdélný klasicistní kostel s trojboce zakončeným závěrem a hranolovou věží v průčelí postaven v l. 1852–64 místo zbořené raně gotické svatyně. Kostel částečně obklopen ohradní zdí. Na hlavním oltáři barokní sochy z 1. pol. 18. století. Mobiliář z doby výstavby a mladší, nástěnné malby z let 1962-3.

Kostel Všech svatých gotického původu z přelomu 13. a 14. stol. založen z iniciativy komendy řádu německých rytířů. V 18. stol. doplněn o věž a v 19. stol. klasicistně upraven. Nyní filiální ve farnosti Zbýšov v Čechách s měsíčními nedělními bohoslužbami.

Gotický kostel Zvěstování Panny Marie, jehož kořeny vzniku lze datovat snad až do druhé poloviny 13. století. Kostel je jednolodní, na východě pětiboce uzavřený presbytář, při západním průčelí hranolová věž krytá bání.

Renesanční tvrz založená r 1574 pány z Lukavce, přestavěna barokně na zámek roku 1624 Trčky z Lípy. Mansardová střecha vznikla po roce 1700, arkády jsou z poloviny 18. století. Zdevastován ve vlastnictví JZD, dnes opět v soukromých rukou.

Barokní zámek vzniklý přestavbou tvrze postavené Jiřím Hášou z Újezda před r. 1577, kdy je poprvé zmiňována. Statek je do r. 1625 majetkem města Kutné Hory, ale za účast na stavovském povstání je zabaven, stává se majetkem kutnohorské jezuitské koleje, která nechává tvrz přestavět na malý zámek.

Tříobloukový akvadukt postaven koncem 15. století. Je dlouhý 50 metrů a zachoval se ve velmi dobrém stavu. Přiváděl pitnou vodu od pramene sv. Vojtěcha do Kutné Hory přes údolí přítoku Bylanky. Stále slouží jako cesta pro pěší. Chráněná památka od r. 1958.

Terénní pozůstatky po hradu, který byl pravděpodobně bergfritového typu. Poprvé se připomíná v pol. 14. st. Zanikl za husitských válek kolem r. 1420. R. 1457 se již uvádí jako pustý. Dochovány výrazné nerovnosti po budovách jádra, valy a příkopy.

Původně gotický hrad ze 14. stol. přestavěn renesančně, upraven barokně. Po smrti Jana z Říčan a z Ledče (r. 1488) patřil Mikuláši Trčkovi z Lípy, po něm Burian Trčka a po jeho smrti připadlo Markétě z Říčan. Naposledy obnoven po požáru r. 1879. Hrad postupně prochází rekonstrukcí.

Nad Vlastějovicemi se tyčí do výše 525 metrů n. m. kopec Fialník. Pramen vyvěrající z nitra kopce, protkaného žilou vápence, mívá podle rozborů minimum dusičnanů.