Turistické cíle v okolí obce Zbýšov

Empírová usedlost z doby kolem roku 1830 se starší renesanční částí. Jádrem je patrová obytná stavba. Obytné budovy s bohatě zdobenou fasádou. K levému křídlu přiléhá ohradní zeď s bránou do dvora. Od r. 1966 chráněná kulturní památka.

Výrazné tvrziště jižně od osady Přemelovsko. Tvrz se výslovně zmiňuje pouze v roce 1587 a to již byla pustá. V roce 1415 však jistý Zdeněk z Přemilovska připojil svoji pečeť na stížný list české šlechty proti Husovu upálení.

Přestavěná budova tvrze z počátku 15. stol., přímo doložené r. 1452. R. 1623 zkonfiskována Hrobčickým, po raabizaci r. 1777 dvůr rozparcelován a tvrz přestavěna na dvě obydlí. Dochována původní dispozice a okna, poblíž ještě sklepy nejasného stáří.

Volně stojící patrová budova s výraznou fasádou v romantickém neogotickém stylu pochází z roku 1881. Budova na obdélném půdorysu kryta sedlovou střechou. Štít i atiku zdobí cimbuří. Střecha krytá taškami. Průčelí zdobí český znak. Radnice zapsána do seznamu kulturních památek r. 1966.

Radnice postavena v letech 1769-70 a upravována v průběhu 19.století. Palácová dvoupatrová stavba v barokním slohu, s mansardovou střechou. Uprostřed nad nikou je nízká věž s bání. V oblouku nad balkonem umístěn reliéf městského znaku.

Terénní pozůstatky tvrze u č. p. 1, s jejímž přídomkem se v letech 1372 až 1376 uvádí Ješek Talafous z Říčan, který následně prodává tvrz Slavatům z Chlumu. Před rokem 1547 se uvádí ves jako pustá. Znovu obnovena byla před rokem 1580, kdy se opět uvádí její existence.

Zámek byl postaven nadací Jana Josefa Caretto-Millesimo roku 1825, sloužil jako sídlo pro správu nadačního panství. Koncem 19. stol. byl zámek přestavěn do dnešní podoby. Od r. 1948 je zámek v majetku správy státních lesů.

Nepřístupný zámek vybudován v r. 1674 jako barokní lovecká stavba Jana Šporka. Za rodu Dahlberg-Ostein proběhla v letech 1827–1830 klasicistní přestavba zámku. K další přestavbě zámku došlo v rozmezí let 1900–1911 za Karla Dahlberga.

Zřícenina gotického hradu, který byl založen r.1426–7 jako rezidence husitského hejtmana Jana Roháče z Dubé. R. 1437 byl hrad po 4 měsících dobyt královským vojskem a zanikl. Polookrouhlá zemní bašta umožnila použití děl, jedna z prvních svého druhu.

Památník odhalený v r.1997 Jaroslavu Foglarovi, spisovateli a dlouholetému vedoucímu Junáka. Ten sem zajížděl od r.1925 se svým oddílem, on je také autorem názvu. Právě zde vznikla jeho kniha "Hoši od Bobří řeky".

Poškozené tvrziště Smrčany se nachází u hráze Chvalovického rybníka na katastrálním území Klucké Chvalovice na Kutnohorsku. Tvrz existovala patrně ve 14. a 15. století.

Hrad Smrdov stával v dnešní obci Sázavka, v místech zdejšího kostela a přilehlých domů. R. 1307 byl v držení Rajmunda z Lichtenburka, který ho směnil s Vilémovským klášterem. Zánik nejpozději v husitských válkách.