Turistické cíle v okolí obce Bělá

Římskokatolický farní kostel sv. Tří králů v Ostružné je pozdně barokní stavba z roku 1794.

Lázně Jeseník (původně Gräfenberg) využívající léčivé účinky studené vody vznikly v roce 1838 díky Vincenzi Prissnitzovi. Za jeho pokračovatelů získaly světovou proslulost. Dnes seskupení desítek lázeňských budov nad městem Jeseníkem. Dominantní secesní budova Sanatorium Priessnitz z roku 1910.

Zámek byl vybudován na místě dřevěného loveckého zámečku v roce 1608 Přemkem ze Žerotína. V roce 1844 získali zámek železářští podnikatelé bratři Kleinové, kteří tu založili přírodní park se vzácnými dřevinami.

Lurdská jeskyně na Starém Rejvízu pochází z r. 1908. Tradice poutí zanikla v r. 1948. Místo znovu objeveno r. 2003, opraveno a od r. 2009 zpřístupněno.

Malá Morávka byla r. 1995 vyhlášena vesnickou památkovou zónou. Předmětem ochrany je asi 60 převážně roubených domů, stodol a dalších objektů převážně z 18.-19. století. Dominantou je rychta přestavěná r. 1744 po požáru (dnes hotel a pošta), některé objekty obývány trvale, ostatní slouží k rekreaci.

Objekt po r. 1620 upravený pro dočasný pobyt některého z majitelů vízmberského panství. Od té doby nazýván zámečkem. Až do r. 1770 patřil Žerotínům, po nich opatovi velehradského kláštera a od r. 1786 Náboženskému fondu. Tehdy byl dvůr zrušen a rozparcelován.

Renesanční stavba pochází z konce 19. století sloužící jako místo uložení ostatků rodiny Kleinů.. Celková čistota provedení exteriéru stavbu výrazně zhodnocuje. V součanosti je stavba bohužel v dezolátním stavu.

Velmistr řádu německých rytířů Maxmilián II. František dal roku 1780 podnět k prozkoumání pramene, kolem kterého začalo budování lázní. Dřevěný Pitný pavilon – Maxmiliánův pramen byl postaven v roce 1862. Do pavilonu je vyveden i Vilémův pramen. Všechny prameny mají vysoký podíl oxidu uhličitého.

Medvědí kámen – 907 m n. m. je skalní vyhlídka vzdálena 4 km od lázní Jeseník s výhledy na Rychlebské hory.

Zámek postavený snad počátkem 17. století jako sídlo majitelů fojtství, pravděpodobně Bedřichem Vogelem. V 18. století pak fojtství vlastnili Antonín Schöpse, po něm Josef Hledík a nakonec Ignác Peschke. Potomci Peschkeů zámek s přestávkami vlastnili až do 20. století.

V budově bývalé fary na Rejvízu z r.1810 je zřízeno menší muzeum tkalcovnictví.

Národní přírodní rezervace Rejvíz s Velkým a Malým mechovým jezírkem vyhlášena r. 1955. Rašeliniště evropského významu o rozloze 397 ha s výskytem unikátních forem flory a fauny. Část zpřístupněna veřejnosti.