Turistické cíle v okolí obce Bělá

Naučná stezka na hoře Zlatý Chlum, kde se od dob středověku těžila zlatá ruda, byla otevřena r. 2007. Hornická stezka nabízí na svých zastávkách informace ohledně různých způsobů dolování rudy. Stezka přibližuje 4 časové etapy těžby za celkové období od r. 1200 do konce 19. stol.

Obří výhledna je kamenná rozhledna v dětském komplexu Háj víly Ozdravy v Lázních Jeseník. Jedná se o osazený obrovský balvan z lomu v Ondřejovicích, upravený uměleckou kovářskou prací.

Unikátní pěchotní srub postavený pro přímou palbu hlavní zbraně d4-k. Vybudován v roce 1938 pro ochranu příjezdové komunikace, vyzbrojen protitankovým kanonem. Srub měl dobrou vyhlídku na komunikaci a horizont.

Dominantní scenerie Jeseníků nedaleko vrcholu Pradědu nad Ovčárnou. Místo proslavené pověstmi o sletech čarodějnic. Výskyt vzácné flóry.

V klidné části města Jeseník se v malém parčíku uprostřed laviček vybízejících k odpočinku tyčí žulový monument připomínající hrůzu a bolest tohoto místa...

Nejvyšší hora Hrubého Jeseníku a celé Moravy (1492 m n. m.). Místo vyhledávané vyznavači turistiky, sportu, ale především přírody (CHKO). Vrcholu dominuje 145,5 m vysoký vysílač, který ve 2. pol. 20. stol. nahradil r. 1959 zřícenou kamennou rozhlednu z let 1904-12.

Technicky unikátní dílo nádrže přečerpávací elektrárny ve vrcholu hory Mravenečník stavěné od roku 1978 a spuštěné v roce 1996. Nádrž o objemu tři milony kubických metrů v nadmořské výšce 1350 m s plochou 15 ha vodní plochy je největší v Evropě.

Rodinná hrobka Vincenze Priessnitze (4.10.1799 – 28.11.1851), který byl zakladatelem přírodního léčitelství a zdejších lázní (r. 1837). Kamenná stavba s letopočtem 1853, kde je pohřben V. Priessnitz s ženou Sophií a dcerou Karolínou (3 r.). V okolí hrobky je několik pomníků a pramenů.

Suchý vrch je přírodní rezervace nedaleko Vrbna pod Pradědem. Má rozlohu 49,56 ha a leží v nadmořské výšce 680–941 m.

Téměř zaniklý hrad. Zmiň. v pramenech pouze v zápisu o loupež. vpádu rytíře Ulmana z Linavy na úz. vratislav. biskupství, po němž se stáhl na hrad „weyssensteyn“. Datum zápisu neznámý, odhadem obd. 1318–1342. Nálezy keramiky z obd. 14.–15. stol.

Skromné zbytky hradu Quinburk z přelomu 13. a 14. století postaveného k ochraně zemské stezky mezi Zlatými Horami a Vrbnem. V průběhu 14. století byl opuštěn a od té doby je pustý.

Zřícenina nevelkého, strážního hrádku bez sídelní funkce založeného ve 12. stol. Hrad se psal Weyssensteyn v souvislosti s loupežníkem Ulmanem z Linavy.