Turistické cíle v okolí obce Poličná

Původně renesanční zámek, za třicetileté války vypálen. V r. 1716 barokně přestavěn. R. 1815 koupil panství hrabě Kinský. Při přeměně v ženskou věznici odstraněna převážná část umělecké výzdoby. Devastován, když sloužil jako nemocnice a kasárna.

Kříž, který se nachází na turistické trase vedoucí k hradu Starý Jičín.

Lašské muzeum Kopřivnice sídlí v bývalé klasicistní vile rodiny Šustalů z r. 1889. Sbírky utvářel známý konzervátor a památkový referent Emil Hanzelka. Od r. 1999 je vila kulturní památkou.

Měšťanský dům s klasicistní fasádou v koutu centrálního novojičínského náměstí. 14. července 1790 zde zemřel při svém tažení Moravou rakouský generál Ernest Gideon Laudon. K 200. výročí úmrtí byla na domě odhalena pamětní deska s bustou.

R.1711 postavena první lázeňská budova. Ve třicátých letech 20.stol. vznikla řada lázeňských staveb, funkcionalistická lázeňská budova Bečva, sanatoria Moravan, Janáček, lázeňské domy Lesanka, Praha, Ostravanka,Slovenka, Milena, Vlasta a Radost.

Zámek vznikl přestavbou gotické tvrze ze 14. stol. přestavěná poč. 17. stol. na renesanční zámek. V pol. 18. stol. upraven barokně, na konci 19. stol. přestavěn Kinskými klasicistně. R. 1945 znárodněn a téměř 30 let sloužil jako škola. Zchátralý přešel do správy muzea, rekonstrukce v l. 1983 - 2011.

Renesanční tvrz přebudovaná patrně po roce 1720 na barokní zámeček s kaplí. Po roce 1769 a 1803 úpravy zámku. Po roce 1918 majetek Tomáše Bati. V současnosti je boční křídlo nevhodně přestavěno a hlavní zámek nezadržitelně chátrá.

Malhotice jsou připomínány r. 1320. Tvrz zde stála snad již ve 14. stol. Koncem 16. stol. přestavěna na renesanční zámeček. Počátkem 19. stol. přestavěn v empírovém stylu. U zámku zbytky krajinářského parku. Současná podoba zámku již nepřipomíná panské sídlo.

Pozůstatky tvrziště ve tvaru komolé pyramidy se zaoblenými rohy, nad potokem za statkem čp. 8 a při stavení čp. 110. Kolem roku 1320 se po něm píšou Šenk a Konrád. Poslední zmínka o šlechtickém sídle v tomto místě je z roku 1492.

Mariánský sloup z r. 1839 od Baltazara Leopolda Piskoře podle návrhu Antonína Piskoře. Socha Immaculaty na vrcholu je ze staršího sloupu z r. 1729.

Dřevěná rozhledna od ing. arch. Ant. Závady z r. 2014. Volně přístupná. Nádherné výhledy do zdejší krajiny. U rozhledny objekt Hydrometeorologického ústavu ČR.

Bývalý panský dvůr postavený r. 1770. Krom obydlí čeledě zde byl i panský šenk. Po r. 1855 zde byly stáje pro poštovní koně, odtud název Maštaliska. Po r. 1884 novogoticky romanticky přestavěn za účasti Dušana Jurkoviče. Dnes po rozsáhlé rekonstrukci.