Turistické cíle v okolí obce Vidče

Rodný dům významného českého historika a politika Františka Palackého. Původně evangelická škola, kterou vystavěl Palackého otec Jiří. Od r. 1978 je objekt kulturní památkou. Dnes expozice o životě a díle F. Palackého a historii obce.

Roubený dům č. p. 5 v Kunčicích pod Ondřejníkem - kulturní památka. Trojdílná srubová stavba s navazující hospodářskou částí a kamenným sklípkem, dle nápisu na trámu vystavěná r. 1818. Uchovala si výraznou míru autenticity bez výraznějších necitlivých zásahů. Dnes bez využití a výrazně chátrá.

Zříc. rozlehlého hradu z 2. pol. 14. století post. snad Vokem z Kravař (1372), rozšířen v pol. 15. stol. V majetku Cimburků, hrabat z Pezinku, Kunštátů a Šelmberků. Po poboření za Pernštejnů r. 1539 provizorně opraven a opevněn, opuštěn v 17. stol.

Dvůr Hradisko je písemně připomenut v roce 1643 za Žerotínů. Jedna z budov dvora sloužící pro jeho správu byla nazývaná zámkem. V roce 1815 se stal vlastníkem panství rod Kinských. Po roce 1910 odkoupilo statek Vítkovické horní a hutní těžířstvo a vlastnilo jej až do roku 1948, kdy přešel do majetku státu.

Barokní sloup nechala někdy před 6. červnem 1680 postavit hraběnka Františka Eleonora rozená Podstatská, manželka Bernarda Ferdinanda z Žerotína. Na současné místo byl umístěn v r. 1841. V r. 1922 zrekonstruován.

Socha pohanského boha úrody na hřebenu mezi vrcholem Radhoště a Pustevnami, dílo Albína Poláška z r. 1931, původně odlito z betonu a žulové drti. Povětrností poškozená socha nahrazena r. 1998 žulovou kopií, originál uložen na radnici ve Frenštátu pod Radhoštěm.

Unikátní soubor zachovaných valašských chalup v Karolince - Raťkově.

Bronzové sousoší sv. Cyrila a Metoděje v nadživotní velikosti z roku 1931 od frenštátského rodáka, akademického sochaře Albína Poláška. Sousoší se nachází na místě kamenného kříže za kaplí na Radhošti.

Stará radnice byla vystavěna v l. 1720–21 na místě v r. 1708 vyhořelé starší dřevěné radnice. V r. 1850 byla barokní budova přestavěna a tehdy vyrostla průčelní věž. Dnes umělecká galerie.

Budova tzv. starého fojtství, resp. budova výminku bývalých hospodářů z konce 18. století. Hlavní obytná budova fojtství byla roubená a do dnešní doby se nedochovala. Z hospodářského zázemí fojtství se dochovala roubená polygonální stodola z 1. pol. 19. století.

Malý zámek vystavěl v letech 1724–1726 A. K. Zeno z Danhausenu. Jako panské sídlo zámek sloužil pouze do roku 1875, kdy jej jako značně zchátralý obec přestavěla na školu. Těmito adaptacemi ztratil hist. i arch. hodnotu.

Dřevěný toleranční kostel z r. 1783 sloužící dodnes svému účelu v původní podobě jakou protestantským kostelům určil patent císaře Josefa II. z r. 1781. V l. 1875–95 zde jako farář působil Jan Karafiát, autor Broučků.