Turistické cíle v okolí obce Bystřička

Dřevěný toleranční kostel z r. 1783 sloužící dodnes svému účelu v původní podobě jakou protestantským kostelům určil patent císaře Josefa II. z r. 1781. V l. 1875–95 zde jako farář působil Jan Karafiát, autor Broučků.

Vrchol Troják 618 m n.m. v Hostýnských vrších, nedaleko stejnojmenného turistického centra. Nádherné výhledy do krajiny.

Zámek vzniklý v rámci tzv. manského dvora po rozdělení dědičné a lenní části valašskomeziříčského panství v r. 1808. V 50.l. 19. stol. upraven do podoby před posledními účelovými úpravami v 70.l. 20. stol. V l. 1927-29 získán do vlastnictví města a upraven na dětský domov, který je zde dodnes.

Zámek na okraji historického jádra Valašského Meziříčí nechal v roce 1539 postavit Jan z Pernštejna. Pozdějšími přestavbami a úpravami získal zámek podobu současné trojkřídlé barokní stavby. V poslední době zámek prochází náročnou rekonstrukcí.

Skanzen Valašského muzea v přírodě založen na okraji Rožnova pod Radhoštěm v r.1925. Nejstarší částí je Valašské městečko, poté byla vystavěna Valašská dědina a nejmladší je Mlýnská dolina. Unikátní seznámení s životem předků na Valašsku.

Údolní rozhledna Věruška s pouhými pěti metry výšky slouží k odpočinku turistům a cykloturistům v obci Ratiboř, ležící na Valašsku u Vsetína.

Větrný mlýn holandského typu z roku 1853 na návrší nad vsí Poruba, částí městyse Hustopeče nad Bečvou. Nyní obestavěn budovami velkokapacitního vepřína.

Jedna z nejstarších přehrad v ČR vybudována na Bystřičce v l.1908–1912 podle projektu arch. Grohmana a Brangema. Jedinečná svým technickým pojetím i arch.-urbanistickým pojetím souboru původních staveb přehrady. Od r.2003 kulturní památka.

Vodní nádrž Slušovice byla vybudována na řece Dřevnici jako vodárenská severně od města, jehož jméno nese. Leží na území obce Hrobice, zásobuje Zlínsko pitnou vodou a slouží i k výrobě elektřiny. Hráz o délce 562 m a výšce přes 30 m vytváří na řece jezero o rozloze 74,6 ha.

Původní tvrz je připomínána r.1464. Arkleb z Víckova okolo r.1600 přebudoval tvrz na renesanční zámek. Josef Wachtler přestavěl l.1833-1834 zámek v klasicistním stylu, renesanční ráz zůstal zachován. R.1915 zámek vyhořel, byl však renovován.

Dvorec ze druhé poloviny 16. století, ležící na místě zaniklé středověké vsi Radslavovy (či Drozdovy) Lhoty. Nejhodnotnější stavbou celého areálu je barokní sýpka z 18. století. Vystrkov je v současnosti v soukromém vlastnictví a pozvolna se rekonstruuje.

Lidová roubená zvonička na čtvercovém půdorysu. Stěny i stanová střecha kryty šindelem. Ve středu stavby zapuštěn vidlicový kmen, ve vidlici umístěn zvon. Zvonička od r. 1958 chráněna jako kulturní památka.