Turistické cíle v okolí obce Lidečko

Pozdně barokní trojlodní neorientovaný kostel sv. Štěpána Uherského ve Francově Lhotě byl vybudován v letech 1786-1787 v josefinském stylu. Od roku 1958 je památkově chráněn. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami.

Moderní kostel sv. Václava v Horní Lidči vznikl v letech 1992-1994 z velké části svépomocí. Projekt vypracoval Ing. arch. Ivo Ondračka. Skládá se ze dvou staveb: samostatně stojící zvonice a vlastního kostela, který byl inspirován karpatskými dřevěnými kostelíky.

Kostel založen po r. 1261 mnichy cisterciáckého kláštera Smilheim, upraven pozdně goticky r. 1495 a radikálně přestavěn v letech 1793-1795, kdy byla z pův. stavby zachována jen věž s ochozem. Hlavní oltář s obrazem sv. Vavřince dovezen r. 1872 ze Světové výstavy v Paříži.

Stavba současného barokně-klasicistního kostela sv. Vendelína byla zahájena v r. 1806 na místě starší dřevěné zvonice. Koncem 19. stol. došlo ke stavebním úpravám, při nichž byla přistavěna věž, sakristie a kněžiště. Znovu upraven v r. 1927 a poté v letech 1966-1968.

Literatura uvádí založení kostela již před r. 1141, písemně doložen až v 13. st. Prošel mnoha přestavbami, nejzávažnější po r. 1668 a po požáru v r. 1775. R. 1897 přestavěn v novobarokním stylu. Další úpravy v letech 1925, 1956, 1975 a 1983.

Nová celodřevěná rozhledna 22 m vysoká, postavená v r. 2006 na Královci u Valašských Klobouk v krajině Bílých Karpat. Dostupná jak pěšky i autem a poskytující nádherný rozhled na okolní panoramata Bílých Karpat.

Hrad z poloviny 13. století. V 1. pol. 15. stol. se stal útočištěm loupeživých rytířů. Po potlačení habsburského povstání v roce 1710 vypálen a stává se pustý.

Přírodní památka Lednické bradlo. Součást CHKO Biele Karpaty. Vyhlášena v r. 1969, s rozlohou 20,6 ha. Výrazný osamocený skalní útvar nad obcí Lednica.

Zaniklá tvrz, jejíž založení není písemně doloženo, ale podle nálezů z tvrziště to mohlo být zřejmě ve 14. století. Tvrz byla opuštěna ihned po připojení k Brumovu začátkem 15. století. Dnes louka s nepatrným, ale rozeznatelným vyvýšeným jádrem.

Empírový dvojkřídlý zámek s barokním jádrem z konce 17. století. Založen Lindenbergy či Sedlickými z Choltic. Před zámkem pozůstatek přírodně krajinářského parku z poč. 19. století. Zámek je nepřístupný.

Mariánský sloup z r. 1761 postavil soukenický cechmistr Tobiáš Tomaštík. Mírně podživotní sochy svatého Floriána, Vendelína, Tekly a archanděla Rafaela. Na čtyřhranném sloupu stojí pozlacená korunovaná socha Panny Marie s Ježíškem. Součást městské památkové zóny.

Bývalý panský dvůr postavený r. 1770. Krom obydlí čeledě zde byl i panský šenk. Po r. 1855 zde byly stáje pro poštovní koně, odtud název Maštaliska. Po r. 1884 novogoticky romanticky přestavěn za účasti Dušana Jurkoviče. Dnes po rozsáhlé rekonstrukci.