Turistické cíle v okolí obce Prlov

Prlov je přírodní památka tvořená trojicí lokalit západně, severně a východně od centra obce Prlov. Důvodem ochrany jsou květnaté louky s výskytem zvláště chráněných a vzácných druhů květeny. Byla vyhlášena roku 1999 na ploše 3,3 ha.

Skalní hrad v poloze Zámčiska, jež je součástí PR Pulčínské skály. Hrad vznikl koncem 13. století. Největší rozkvět zažil v 15. stol. Zaniká patrně koncem 15. stol. Roku 1518 se hrad uvádí jako pustý. Zachovány kapsy ve skalách a torzo kamenné zdi.

Národní přírodní rezervace Pulčín-Hradisko z roku 1989 chrání skalnatý hřeben Javorníků nad vsí Pulčín a přilehlé svahy. Důvodem ochrany je výskyt význačných skalních útvarů a lesních společenstev přirozené druhové skladby. Je přístupná pouze po značených cestách.

Pískovcové skály v národní přírodní rezervaci Pulčín–Hradisko v CHKO Beskydy. Spolu s Izbami a dalšími skalními útvary v okolí největší pískovcové skalní město v moravských Karpatech. Ve vrcholové části Zámčisko bývalý skalní hrad Pulčín.

Novobarokní obytný a obchodní dům obchodníka Jana Horného z r. 1897. Jedna z několika místních staveb významného architekta Huberta Gessnera. Dnes radnice. Bohatá štuková výzdoba, secesní schodiště. Součást městské památkové zóny.

Sirný pramen na břehu Lipovského potoka severně od obce Lipová. Jeden z mnoha na východní Moravě od Beskyd po Pálavu. Nevábný zápach způsobuje sirovodík, vyprodukovaný bakteriemi při rozkladu podzemních organických látek v kombinaci s rozpuštěnými sírany.

Areál Slunečních lázní (1903) a Vodoléčebného ústavu (1909) od architekta Dušana Jurkoviče. Bývalá dominta Luhačovic, dnes ve špatném stavu, částečně využívaný. Areál uzavírá budova Slatinných lázní, na jejíž stěnu je vyveden Sirný pramen. Natáčela se zde jedna epizoda seriálu Četnické humoresky.

Smírčí kříž s pravoúhle ukončenými rameny z hrubozrnného pískovce. Patrně středověkého původu. Do r. 1885 stál dole v obci u potoka, poté v bývalé farské zahradě při ohradní zdi. Výška kříže 1 m, délka vodorovného břevna 0,80 m. Od r. 1958 na seznamu kulturních památek.

Barokní pískovcová socha z r. 1747. Donátorem byl Tobiáš Fusek, zdejší rodák a farář v Křižanovicích. U nohou světce sedí dvojice putti. Mezi nimi je kartuše s chronogramem. Na seznamu kulturních památek od r. 1958. Součást městské památkové zóny.

Stará radnice byla vystavěna v l. 1720–21 na místě v r. 1708 vyhořelé starší dřevěné radnice. V r. 1850 byla barokní budova přestavěna a tehdy vyrostla průčelní věž. Dnes umělecká galerie.

Barokní radnice s prvky valašského lidového stavitelství z l. 1797-1798 nahradila starší dřevěnou radnici. Od r. 1962 je v ní Městské muzeum. Jednopatrová obdélná stavba s dřevěným střešním štítem, dřevěnou hodinovou věží a šindelovou střechou. Součást městské památkové zóny.

Gotický hrad je poprvé uváděn r. 1360, kdy patřil Albertu ze Šternberka. Hrad r. 1449 stavové vykoupili a postoupili ho čtveřici šlechticů. Byl opuštěn teprve po výstavbě Nového Světlova nad Bojkovicemi a r. 1517 se uvádí jako pustý.