Turistické cíle v okolí obce Mohelnice

nebo vyberte

Mohelnice

Olomoucký kraj,  Šumperk  (SU)
Nalezeno celkem 301 záznamů, 18 / 26 stran, vyhledáno za 0.18 sec
 Pekařský dům
275.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, zachovalý, příležitostně, Olomoucký kraj, Mohelnice
Pekařský dům u severní brány s kamenným vstupním portálem ozdobeným anděly. Ve štítě půlkruhové niky se sochami sv. Donáta a Floriána. Letopočet 1597 znamená výstavbu pekařského domu a letopočet 1927 jeho celkovou opravu.
 pieta
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Loštice
Barokní sousoší Piety z roku 1735 u silnice do Moravičan bylo opraveno v polovině 19. století nákladem Rosalie Pluskalové. Ta financovala i zřízení volné kopie na opačném konci městečka, u silnice na Bouzov.
 pilíř Nejsvětější Trojice
335.0 m. n.m.
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Pardubický kraj, Lázy
Rokokově zdobený pilíř se sousoším Nejsvětější Trojice z konce 18. století. Stojí u silnice ze vsi Lázy do Chornice. Ikonograficky představuje tzv. Trůn milosti. Datum na podstavci vlivem koroze povrchu nečitelný.
 Plankenberk
hrad, nepatrné zbytky zdí, volně přístupno, Pardubický kraj
Zřícenina hradu. Vyst. Jan Jindřich v letech 1361-1371. Od r. 1386 hrad převáděn na různé maj. (Jan Puška z Kuštátu, Jan z Boskovic); spory o hrad. R. 1412 hrad pustý. Obnova Václavem Šatným z Ještěda, napadal odtud vojska M. Korvína - hrad vypálen.
 Podolí
360.0 m. n.m.
tvrz, přestavěno, nepřístupno, Olomoucký kraj, Podolí
První zmínka o vsi pochází z r. 1349, kdy se stala majetkem Jana z Bouzova. Pozdně gotická tvrz v Podolí je prvně zmiňována v r. 1564, kdy zde sídlili Potštátští z Prusínovic. Později byla tvrz renesančně přestavěna. V r. 1617 ji i se vsí koupil Fridrich z Oppersdorfu.
 Podolí
289.0 m. n.m.
Mohelnice - Podolí
tvrz, zachovalý, nepřístupno, Olomoucký kraj, Podolí
Renesanční tvrz z r.1551. R.1622 tvrz získal olomoucký biskup František z Ditrichštejna, tvrz změněna v hospodářskou budovu a později v obyčejný obytný dům. Nad bočním vchodem zachovaný kamenný znak zakladatelů tvrze Kobylků z Kobylí a datum 1551.
 pomník Josefa II.
239.0 m. n.m.
pomník, památník, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Uničov
Litinová socha z produkce Blanenských železáren byla osazena roku 1882. Po obsazení Uničova českým vojskem byla demontována, díky použitému materiálu přežila válečnou sbírku barevných kovů. Nově instalována po roce 2000.
 porodní tábor
390.0 m. n.m.
pomník, památník, zachovalý, volně přístupno, Pardubický kraj, Dětřichov u Moravské Třebové
Porodní tábor zřízený za 2. svět. války pro těhotné ženy a matky s dětmi nasazené na nucené práce z tehdejších východních okupovaných území. Vznikl z ubytoven připravených pro stavební dělníky na plánované dálnici. V provozu od r. 1942 do dubna 1945. Na místě pomníky z let 1955 a 1985.
 pravoslavný chrám sv. Cyrila a Metoděje
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Olomoucký kraj, Chudobín
Pravoslavný chrám byl postaven v l. 1934-1935. Jeho stavbou vyvrcholily náboženské spory, kdy část katolíků s farářem J. Žídkem přestoupila nejprve k církvi husitské a r. 1935 k pravoslavné církvi. Stavbu inicioval Josef Žídek. Stavitel chrámu není znám, ale usuzuje se na architekta Huberta Austa.
 pravoslavný chrám sv. Ludmily
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Olomoucký kraj, Řimice
Pravoslavný chrám v Řimicích postaven v l.1933-34. Na vstupní straně je nízká čtverhranná přístavba se zvonicí a freskou sv. Cyrila a Metoděje vytvořenou r. 1972 podle kresby Mikoláše Alše.
 pravoslavný chrám sv. Václava
450.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Olomoucký kraj, Střemeníčko
Pravoslavný chrám sv. Václava ve Střemeníčku vybudoval v l. 1936-1937 známý duchovní, umělecký malíř a stavitel chrámů na Moravě, na Slovensku a na Podkarpatské Rusi archimandrita Andrej (Vsevolod Kolomacký). Pod chrámem je pomník padlým v I. světové válce s bustou T. G. Masaryka.
 Preisův mlýn
mlýn - vodní, chátrající, není známo, Olomoucký kraj, Police
Zachovalý Preisův mlýn je datován od 16. století, přibližně od roku 1588. Od této doby až dodnes patří rodině Preisů a je stále funkční. Vodní pohon mlýna byl bohužel zrušen a dnes se jako hnací síly využívá elektřina.