Turistické cíle v okolí obce Hranice VII - Slavíč

Skalní vyhlídku vystupující z lesa Oderských vrchů, která je nejvyšším místem dávného lomu, obyvatelé okolních obcí navštěvovali a bělili vápnem, od čehož získala i svůj název. V současnosti se nachází na území Vojenského újezdu Libavá a je přístupná pouze 1. května v rámci akce Bílý kámen.

Nepřístupný zámek. Původní hájovna byla v baroku či až ve 2. polovině 19. stol. přestavěna na zámek. Budovu znehodnotila socialistická adaptace. Dnes zámek využívá armáda.

Zaniklá bratrská škola v Přerově, kde působil učitel národů J. A. Komenský. Dnes na místo upozorňuje pamětní tabulka.

Z velké části porušený reliéf tvrziště, ve svahu nad obcí Buk.

Tvrze v obci Čechy se nacházely v místech velkého dvora nad potokem Moštěnkou. Starší tvrz není v pramenech zmiňována,předpokládá se však, že byla založena ve 14. století. První zmínka o mladší tvrzi pochází z roku 1561, kdy patřila rytířům z Kokor.

Původně farní a hřbitovní kostel v osadě Šírava později připojené k Přerovu. Je neznámého stáří, první datování až z roku 1496. Několikrát přestavován v l. 1682, 1718–22 a 1791. Kostel je jednolodní orientovaná stavba s půlkruhovým závěrem a štíhlou hranolovou věží v západním průčelí.

Reliéf částečně setřelého tvrziště, patřící k zaniklé vsi neznámého jména.

Zmizelá tvrz z poloviny 14. století, která zanikla pravděpodobně během třicetileté války (1618-1648). Tvrz nejspíše stávala v místě dnešního domu č.p. 1.

Nevýrazné zříceniny hradu založeného Bohušem z Drahotuš v 13. století. Po roce 1476 připadl hrad Pernštejnům, ztratil sídelní funkci a zpustl.

Zámek byl postaven na místě pův. tvrze (1326). Renesančně přestavěn Karlem st. ze Žerotína v l. 1595-1617. Raně barokně upraven v l. 1649-60. R. 1897 prodán hraběnkou L. Skrbenskou obci, poté zde byla škola, skladiště či ústav pro mládež. Od r. 2002 v majetku obce, je zde muzeum a kulturní centrum.

Unikátní železniční památka bývalé Severní dráhy ve vsi Slavíč. Tunel postaven v letech 1845-1846, ukončení provozu v roce 1895.

Barokní kašna se sochou sv. Floriána ve východní části náměstí, datována do r. 1699.