Turistické cíle v okolí obce Paršovice

Doba založení hradu není známa. Poprvé připomínán v souvislosti se Závišem z Potštátu roku 1318. Na přelomu 13. a 14. stol. byl pravděpodobně centerm kolonizace okolí. Nejspíše zanikl v souvislosti s obsazením Potštátu markrabětem Prokopem r. 1394.

Pozdněgotická budova staré radnice, která byla dostavěna r. 1544, s hranolovou věží z r. 1571, bohatě zdobeným renesančním portálem z roku 1544, s hodnotným tzv. Gotickým sálem a pozdněgotickou hvězdicovou klenbou.

Budova radnice z roku 1521, renesanční stavba. Několikrát přestavována, nadále slouží svému účelu.

V jádře renesanční radnice tvořící východní část bloku vestavěného do náměstí. Nejstarší radnice zmiňována r. 1498. V l. 1851–52 byla budova klasicistně přestavěna do současné podoby. Dodnes sídlo městského úřadu.

Stavba fary byla dokončena r.1732 v barokním stylu. V druhé pol.20.st. objekt zchátral. Po r.1990 zde olomoucká arcidiecéze zřídila ADCŽM Přístav, středisko pro práci s mládeží. Budova opravena a přistavěny i další objekty zajišťující chod zařízení.

Původně lovecký zámek v Rajnochovicích si nechal po roce 1716 vybudovat biskup Wolfgang Hannibal Schrattenbach, a to současně s nedalekým raně barokním kostelem. Dnes Arcidiecézní centrum života mládeže, zaměřené na práci s ministranty.

Rozhledna Římská věž u Tučína svým vzhledem připomíná strážní věže římských legionářů jako upomínku na pobyt římského vojska v oblasti Moravské brány. Betonová stavba z roku 2024 o výšce 15,3 m je přístupná od dubna do listopadu.

Čtyřkřídlý rolnický statek z počátku 17. století, 20. 7. 1820 se zde narodil zakladatel genetiky Johann Gregor Mendel. Po rekonstrukci v letech 2005–7 slouží jako muzeum, ubytovací, kulturní a konferenční centrum.

Terénní pozůstatky drobného, snad středověkého opevnění ve svahu nad řekou Bečvou nedaleko osady Rybáře u Hranic. Kruhové, až vejčité plato o průměru cca 40-45 m je na západě a severozápadě sledováno pozůstatkem setřelého valu.

Rozlehlý pravidelně utvářený hrad postaven olomouckým biskupem Brunem po r. 1272, po r. 1281 poškozen, na poč. 14. stol. opraven. Naposledy zmíněn r. 1325, poté opuštěn a zpustl. Dochovány reliéfní zbytky budov, valy a příkopy.

Značně přetvořený reliéf tvrze v obci Šišma, na místě zvaném Talířový kopec.

Od 16. století již ve Skaličce stál dřevěný zámek. Počátkem 19. století přestavba dřevěného zámku na cihlový.