Turistické cíle v okolí obce Jezernice

Výšinné pravěké hradiště na vrcholovém hřebeni Obírka (622 m.n.m) severně od Lipníku n. B. Prokázáno osídlení v době kultury lužických popelnicových polí, v době laténské a pozdního stěhování národů. Částečně zachován náznak zemního valu z mladší a pozdní doby kamenné, který vymezuje 9 ha plochu.

Pozdně gotický zámek na místě někdejší tvrze. V 80. letech 16. stol zde vzniká nový renesanční zámek. Poničen za třicetileté války. Starý zámek vyhořel a byl zbořen. Na jeho místě vznikl nevelký park.

Hranická propast je nejhlubší propastí ve střední Evropě (zatím naměřeno 473,5m září 2016). Dno propasti je zatopeno jezírkem, jehož dna zatím nebylo při měření dosaženo. Propast vytvořily silné výrony termálních vod z hlubin (v podvodní části jsou jedinečné gejzírové krápníky). Součástí propasti je jeskyně.

Okrouhlý pahorek neznámého tvrziště, kolem něhož je 2 m široký příkop lemovaný pozůstatky až 1,5 m vysokého valu, leží v nepřístupné oblasti vojenského újezdu. V r. 1932 popsal lokalitu Karl Schirmeisen a provedl zběžný archeologický průzkum.

Ves se prvně uvádí v r. 1447 již jako pustá. V r. 1559 již byla osídlena německými kolonisty, kteří zde žili až do vysídlení po 2. světové válce. Poté se pustá obec stala součástí vojenského újezdu Libavá. V 50. a 60. letech 20. stol. byly všechny budovy kromě kostela zbořeny.

Ve vsi Kamenec (dnes osada) stával opevněný dvorec. Jako biskupské léno ho držel r. 1328 Vlček z Domka, r. 1532 již tvrz Bernard ml. ze Žerotína. Později v držení dalších majitelů. Tvrz zanikla snad již koncem 16. stol.. Možná přeměněna na hospodářský dvorec, který byl rozparcelován až v r. 1924.

Stavba, stojící nedaleko vesnice Boškov v malém hájku, byla vybudována zřejmě někdy koncem 19. stol. nebo počátkem 20. stol. Později byla již zchátralá kaple upravena na mysliveckou chatu. U ní stojí dřevěná zvonička a před vchodem je malá kamenná soška.

Původní kaple z konce 17. století r. 1842 nahrazena novou jednoduchou stavbou s čtvercovou lodí, půlkruhovým závěrem a nad západním průčelím patrovou věží zakončenou cibulí. Od r. 1901 na věži hodiny a zvon. Před kaplí kamenný kříž z roku 1873. Zchátralý objekt zrekonstruován v l. 2008 – 2012.

Jednoduchá obdélná kaple s polookrouhlým závěrem zřízena r. 1874 přestavbou staré kontribuční sýpky. R. 1876 přibyla do kaple stará křížová cesta a r. 1889 socha Panny Marie Lourdské od tyrolského řezbáře Demetze. Čekyňští chtějí od r. 1940 vystavět novou kapli, doposud nerealizováno.

Původně dřevěná kaple na místě, kde tragicky zahynulo dítě, byla zasvěcena sv. Anně, v roce 1854 postavena nově z cihel a kamene. V průčelí kaple byla soška sv. Floriána, která byla po zcizení nahrazena sochou sv. Anny a opatřena ochrannou mříží. Před kaplí stojí socha sv. Jana Nepomuckého.

Barokní zděná kaple byla postavena r. 1718 náhradou za dřevěnou svatyni z roku 1660. Počátkem 21. století prošel rekonstrukcí jak exteriér tak interiér kaple. V kapli obraz P. Marie z r. 1726. Bohoslužby se konají na svátek sv. Antonína. U kaple stojí socha sv. Augustina z roku 1810.

Malá čtvercová kaple sv. Floriána se zvonicí, náležející k farnosti Rajnochovice, vznikla zřejmě v 2. pol. 19. stol. V parčíku před kaplí je socha dívky se džbánem od místního rodáka, akademického sochaře O. Drahotušského.