Turistické cíle v okolí obce Lipník nad Bečvou V - Podhoří

Dřevěný kostelík z r. 1485 nahrazen v letech 1854–55 novorománským kostelem. Kostel je jednolodní, orientovaný k západu. Nad hlavním průčelím stojí hranolovou věž s lucernou a jehlancovou střechou s makovicí a křížem, mírně odsazený závěr oválně zakončený, s čtverhrannou sakristií od jihu.

Kostel sv. Petra a Pavla postaven v letech 1673 - 1675. Nedlouho po požáru obnoven. V interiéru kostela křtitelnice, hrobka faráře Fischera a hraběte Antonína Braidy s jeho rodinou. Za kostelem na bývalém hřbitově stojí ve zdi kaple.

Pozdně barokní kostel, jednolodní stavba s půlkruhovým závěrem a hranolovou věží, byl postaven v letech 1775-1778 asi 35 m severně od svého předchůdce, který byl následně zbořen. V průběhu 19. století proběhly stavební úpravy kostela.

Původní kostel sv. Vavřince postaven po r.1256. R.1524 kostel přestavěn. Za třicetileté války kostel zničen, do r.1652 opraven. R.1716 započato s přestavbou kostela, dokončena do konce 18.st. Před kostelem stojí kaple Sedmibolestné Panny Marie.

Architektonicky zajímavá, částečně bizardní i pohádková stavba stylizovaná do podoby romantického středověkého hradu. Postaven hranickým továrníkem Ant. Kunzem v l. 1907–08 jako rodinné letní sídlo. Od r. 2007 kulturní památka.

R.1711 postavena první lázeňská budova. Ve třicátých letech 20.stol. vznikla řada lázeňských staveb, funkcionalistická lázeňská budova Bečva, sanatoria Moravan, Janáček, lázeňské domy Lesanka, Praha, Ostravanka,Slovenka, Milena, Vlasta a Radost.

Bývalý větrný mlýn holandského typu z roku 1865 v němž se mlelo do r. 1890. V 60. letech 20. století zpustnul. Dnes je mlýn v soukromém vlastnictví a slouží jako rekreační objekt.

Renesanční tvrz z druhé poloviny 16. století, která nejspíše během 17. století zpustla a v polovině 19. století její zbytky splynuly s hospodářskými objekty dvora.

Původně lovecký zámeček, který jako chátrající počátkem 2. poloviny 20. století převzala Česká katolická charita a po rozsáhlé rekonstrukci zde zřídila domov důchodců.

Původní renesanční zámek nechal vystavět v r. 1596 Hynek Bruntálský z Vrbna. Rozšířen v 50. letech 17. st. V 60. letech 19. století za Hatzfeldů - Weissweilerů přestavěn novobarokně s pseudoempírovými prvky. Po roce 1945 se stal majetkem státu.

Zatopený bývalý kamenolom ve kterém byla těžba ukončena v roce 1964 z důvodu vytěžení kvalitního kamene. Dnes slouží jako koupaliště bez upraveného vchodu do vody. Hloubka od vodní hladiny je asi 12m.

Renesanční tvrz přebudovaná patrně po roce 1720 na barokní zámeček s kaplí. Po roce 1769 a 1803 úpravy zámku. Po roce 1918 majetek Tomáše Bati. V současnosti je boční křídlo nevhodně přestavěno a hlavní zámek nezadržitelně chátrá.