Turistické cíle v okolí obce Dřevohostice

Tvrz byla postavena ve 14. stol. Majitelé se často střídali a tvrz jimi byla přestavována. Nyní je součástí expozice Muzea Kroměřížska- Lidové stavby Rymice a přístupná veřejnosti v rámci okružní prohlídky.

Obec Rymice je připomínána již roku 1255. Ve 14. století. byla rozdělena mezi několik šlechtických rodů. V obci je soubor lidových staveb hanácké hliněné architektury a pohled do života našich předků. V obci je také zachovalá velká dvoupatrová Tvrz.

Funkční dřevěný větrný mlýn tzv. německého typu. Postaven původně v roce 1795 v Bořenovicích. Funkční do r. 1944. V roce 1977 zchátralý mlýn přenesen do skanzenu v Rymicích a zrenovován.

Šachova synagoga byla postavena namísto pův. dřevěné synagogy, která r. 1560 shořela. Hned poté byla vybudována současná synagoga. R. 1615 byla stavebně rozšířena. Další stavební úpravy byly provedeny r. 1737. R. 1964 byla opravena a byla sem instalována expozice ilustrující historii Židů na Moravě.

Rozlehlý pravidelně utvářený hrad postaven olomouckým biskupem Brunem po r. 1272, po r. 1281 poškozen, na poč. 14. stol. opraven. Naposledy zmíněn r. 1325, poté opuštěn a zpustl. Dochovány reliéfní zbytky budov, valy a příkopy.

Značně přetvořený reliéf tvrze v obci Šišma, na místě zvaném Talířový kopec.

Od 16. století již ve Skaličce stál dřevěný zámek. Počátkem 19. století přestavba dřevěného zámku na cihlový.

Nejvýše položený hrad na Moravě (709 m.n.m). Vznik skalního hrádku datován do 2. pol. 14. stol., s přesahem do 15. stol.. Jižní pískovcové bradlo nese stopy po ukotvení dřevěné věžovité stavby.

Reliéfní náznaky tvrze, nedávno částečně srovnané se zemí

Poměrně dobře zachovalý smírčí kříž na okraji obce Martinice. Dle pověsti vztyčen na paměť bitvy mezi vzbouřenými poddanými a císařským vojskem v r. 1644. Kříž je cca 120 cm vysoký, 65 cm široký s mírným prohnutím doleva. Na jedné ze stran schématicky znázorněn meč.

Socha Panny Marie Lurdské v podživotní velikosti. Zvláštností je letopočet 1951, kdy byl protináboženský boj a vztyčování náboženských soch nebylo rádo viděno. Panna Maria Lurdská oděna pláštěm s pruhem v pase a s růžemi u nohou. U pasu růženec. Při opravě hřbitova poškozená socha nahrazena jinou.

Socha sv. Jana Křtitele na kamenném podstavci pochází z 2. pol. 19. stol. Autor neznámý. Socha světce v mírně podživotní velikosti a v mírném kontrapostu s atributem knihy v levé ruce. Rustikální kamenické dílo typologicky i ikonograficky vzácné. Socha zapsána do seznamu kulturních památek r. 1981.