Turistické cíle v okolí obce Polipsy

Nad Vlastějovicemi se tyčí do výše 525 metrů n. m. kopec Fialník. Pramen vyvěrající z nitra kopce, protkaného žilou vápence, mívá podle rozborů minimum dusičnanů.

Tvrz původem z 15. stol. sloužila jako sídlo správce dvora v Losinách. V 18. stol. strženo zchátralé patro, po pozemkové reformě prodána do soukromého majetku. Dnes rekreační objekt se zachovanými prvky původní stavby.

Zaniklá tvrz byla postavena patrně ve 14. stol. Tvrz i osada zcela zanikly v průběhu husitských válek, snad již r. 1420. Pozůstatky tvrze byly objeveny náhodně až r. 1976 při polních pracích. V písemných pramenech není tvrz zmiňována, a tak doba jejího založení nebo zakladatel nejsou přesně známi.

Tvrz postavna koncem 14. století, na místě skromnějšího sídla, kutnohorskou rodinou Ruthardovců, později uváděných z Malešova. V 18 stol. přestavěna na sýpku. Na přelomu 18. a 19. stol přistavěny zámecké objekty.

V roce 1707 Vavřinec Eisner zakládá sklářskou osadu Morány se správní jednopatrovou budovou obdélníkového půdorysu. V letech 1840–1841 Martin Plešinger zvyšuje budovu o jedno patro. Kolem roku 1900 Josef Hrubý z Jelení přestavuje Morány na lovecký zámeček. Dnes je zámek v rukou restituentů.

Nevyužitý, vodní nádrží Švihov téměř zatopený dálniční most stavěný v letech 1939-1942 a 1945-1950 stavební firmou J. Domanský z Prahy. Zkolaudován roku 1952, ale nikdy neuveden do provozu.

Kovová rozhledna s dřevěnými prvky na návrší Paseka u Trhového Štěpánova, podle něhož dostala pojmenování, byla slavnostně otevřena pro veřejnost 31. prosince 2023. Je nezastřešená, osmipatrová, celkem 31 m vysoká a volně přístupná.

Nový židovský hřbitov založen pravděpodobně na konci 18. století. Po 2. světové válce rozebrána jeho ohradní zeď a část novějších náhrobních kamenů odcizena. Nyní dochováno kolem 150 náhrobků pocházejících z doby od počátku 19. století do r. 1932.

Dnes již zaniklá tvrz byla postavena v polovině 14. století. Měla pravidelný tvar obdélníka cca 38 x 51 metrů.

První zmínka o renesanční tvrzi s poplužním dvorem v obci Ostrov pochází z roku 1580. Dispozice dnešního zámku obsahuje nejstarší bezpečně datovatelné konstrukce až z období ranného baroka a konkrétně z roku 1673.

Mladší otrybské panské sídlo vzniklo v jihovýchodní části poplužního dvora někdy v 16. století, okolnosti však nejsou známé. Dochovala se renesanční patrová budova s vysokými štíty a pozůstatky sgrafitové výzdoby.

Zbytky tvrze či hrádku z 2. pol. 13. století blíže neznámé historie i majitelů, později nahrazené panským sídlem přímo ve vsi. Dochovány zbytky příkopů a val na čelní straně, v zadní části nad potokem mělké podvalí po obytné stavbě.