Turistické cíle v okolí obce Polipsy

Barokní kaple z roku 1713 na místě starší dřevěné kaple. Byla součástí areálu lázní u studánky Vosovka, která byla podle pověsti místem, kde se na počátku 11. století setkal poustevník Prokop s knížetem Oldřichem. Kaplička byla rekonstruována v roce 1924. Areál je památkově chráněn od roku 1953.

Bývalý benediktinský klášter založil Sv. Prokop za vlády kníže Oldřicha kolem r. 1032. Byl centrem slovanské vzdělanosti. Z původních románských staveb zbyly jen základy. Nynější stavba ze 14. st. byla přestavěna v době baroka a kolem r. 1860.

Památkově chráněná funkcionalistická stavba z r. 1926 podle projektu architekta Rudolfa Javůrka. Na věži je umístěn nejstarší vlašimský zvon z roku 1438. V interiéru je socha žehnajícího Krista od Jana Vítězslava Duška, jednoho z nejvýznamnějších sochařů třicátých let 20. století.

Původně ranně gotický kostel pochází z konce 13. století. V roce 1895 kostel zcela vyhořel a zničeny byly i zvony. Okamžitě započaly opravy a roku 1897 byl kostel znovu vysvěcen. Nové věžní hodiny jsou z roku 1949.

Původně gotický, mnohokrát přestavěný farní kostel. S místním zámkem spojen dlouhou krytou chodbou.

Kostel je prvně zmiňován v r. 1334 již jako farní. V r. 1781 zničen požárem. Po skončení 2. světové války proběhly nepříliš vhodné úpravy. Od r. 1999 probíhá obnova areálu kostela, jehož součástí jsou i bývalý hřbitov, márnice a fara.

Kostel založen roku 1767 a vystavěn v letech 1794–1795, v interiéru malířská výzdoba z dílny bratří Kramolínů.

Barokní poutní kostel vybudovaný v r. 1725 na místě původní dřevěné kaple, která stála u studánky, jejíž voda vykazovala zázračné léčivé účinky. Od r. 1998 probíhá rozsáhlá generální oprava celého kostelního areálu. Od r. 2008 patří mezi poutní kostely pražské arcidiecéze.

Jednolodní, původně gotický kostel, obdélného půdorysu sv. Šimona a Judy uváděný již r. 1391. Přestavěn r. 1836 a překřtěn na kostel sv. Anny.

Farní kostel v Hněvkovicích je datován od roku 1262 v souvislosti z povýšením Hněvkovic na městečko. Kostel si dodnes dochoval svůj původní tvar v gotickém slohu. Na věži, přistavěné k západní straně, je patrný ještě sloh románský.

Kostel poprvé uveden r.1350. R.1742 vyhořel. V letech 1744-1748 postaven nový, barokní. Věž dokončena až r.1793. Na vnější stěně sakristie jsou zasazeny tři figurální náhrobky ze 16.st. V kostele se nachází kostelní rodinná hrobka rodu Šternberků.