Turistické cíle v okolí obce Stará Ves

Lokální trať vystavěná roku 1895. Poslední osobní vlak projel r. 1981. Dnes slouží pouze nákladní dopravě a občasným vyjížďkám historických vlakových souprav.

Zaniklá tvrz v blízkosti bývalého hospodářského dvora, při jižním okraji obce, prvně připomínaná r. 1351 a naposledy roku 1380.

Výšinné pravěké hradisko s dochovanými relikty opevnění datované do období pozdní doby bronzové - slezské fáze kultury lidu popelnicových polí (HB -1000 až -750). Zda opevnění zabíralo pouze jihozápadní část temene nebo celý hřbet kopce, není známo.

Původně dřevěný vodní mlýn ve Vlkoši byl postaven roku 1348. V roce 1658 byl postaven nový dřevěný mlýn a roku 1727 byl na jeho místě postaven zděný barokní mlýn. V letech 1928-1966 ve mlýně fungovala i pekárna.

Stavba tzv. Velikého mlýna je prvně zmiňována písemně v roce 1503. Nachází se pod přerovskými hradbami na tzv. Kopci.

V obci Věrovany se mělo kdysi rozkládat nížinné opevněné sídliště chráněné příkopem a palisádou, případně i valem. Lokalita osídlená v době bronzové, v časném slovanském období i ve starší době hradištní, byla opevněna až v mladší době hradištní. Dnes je prostor značně poškozen novodobou zástavbou.

Zbytky pahorku tvrze založené nejspíše ve 14. století , který se nachází západně od kostela v zahradě soukromého pozemku. Tvrz zanikla nejspíše na přelomu 15. a 16. století.

Vodní kaple, součást poutního areálu na Svatém Hostýně, vznikla r. 1658 na místě zázračného pramenu z podnětu hraběte Jana z Rottalu. Přestavována v letech 1700, 1748 a 2003-2007.

Mlýn byl založen r. 1739 ve starší budově z počátku 18. stol. V. r. 1805 zmiňován mlynář Matěj Melkus. V r. 1930 vlastnil mlýn cukrovar v Brodku. V 50. l. 20. stol. byl mlýn zrušen a sloužil JZD. Dnes patří mysliveckému sdružení, které jej v r. 1999 opravilo a zřídilo v něm malou vodní elektrárnu.

Zachovalá částečně zrekonstruovaná barokní sýpka postavená za biskupa kardinála ze Schrattenbachu v letech 1722–24 podle projektu již zemřelého architekta Giovanni Pietra Tencally. Obdélná trojpatrová stavba na kratších stranách s volutovými štíty, fasády členěny pilastry, v přízemí dva průjezdy.

Renesanční dům, který sloužil jako biskupská účtárna. Konečná podoba ze 16. stol., v 17. stol. významná přestavba. Dům nese prvky renesance a baroka. Schodiště s portálem z roku 1678 od Giovanniho Pietra Tencally.

Lovecký zámeček prokazatelně doložený v roce 1830 byl centrem bílanského revíru až do znárodnění v roce 1948, kdy jej převzala lesní správa a dále sloužil správě revíru. V roce 2014 byl v rámci církevních restitucí vrácen Olomouckému arcibiskupství.