Turistické cíle v okolí obce Ostrava - Třebovice

nebo vyberte

Ostrava - Třebovice

Moravskoslezský kraj,  Ostrava-město  (OV)
Nalezeno celkem 234 záznamů, 14 / 20 stran, vyhledáno za 0.48 sec
 plastika Panny Marie Frýdecké
Sedliště
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Moravskoslezský kraj
Kamenná barokní plastika Panny Marie Frýdecké je z r.1867. Z kamenného kvádru 0,5m vysokého vystupuje asi 2m vysoký antický sloup, na němž na půlměsíci stojí kamenná Panna Marie (Frýdecká) s dítětem, oba s korunkou. Vše provedeno podle originálu uloženého ve frýdecké basilice.
 Polanka nad Odrou
Horní Polanka
zámek - původní tvrz, chátrající, nepřístupno, Moravskoslezský kraj
Původní renesanční tvrz Sedlnických ze 2. pol. 16. stol. byla v 60. letech 17. stol. Vaneckými z Jemničky upravena na barokní zámek. Roku 1895 pseudorenesančně upraven. Ve 20. stol. nevkusně modernizován, ztratil svůj zámecký charakter a chátrá.
 Polanská niva
Polanka nad Odrou, Jistebník
příroda, zachovalý, volně přístupno, Moravskoslezský kraj
Národní přírodní rezervace Polanská niva mezi obcí Polanka a řekou Odrou je unikátní místo tvořené lužními lesy, mokřady, lukami a tokem Odry i s jejími slepými rameny. Výskyt a domovina vzácné fauny i flóry. NPR vyhlášeno na 122,3 ha v r. 1985.
 Polský dům
220.0 m. n.m.
Dom Polski
ostatní, zachovalý, příležitostně, Moravskoslezský kraj, Ostrava - Moravská Ostrava
Polský dům (Dom polski) byl postaven r. 1900 v historizujícím raně secesním slohu s prvky naturalismu, symbolismu a dekorativismu jako kulturní centrum polské menšiny. Nyní upraven na hotel.
 pomník obětem obou světových válek
255.0 m. n.m.
pomník, památník, zachovalý, volně přístupno, Moravskoslezský kraj, Šenov
Původní pomník padlých byl postaven v roce 1921, ale němečtí fašisté ho v roce 1940 zničili. Nynější pomník jiného uměleckého ztvárnění pochází z roku 1948 a připomíná památku padlích z obou světových válek.
 Poruba
zámek, zachovalý, v návštěvních hodinách, Moravskoslezský kraj, Ostrava - Poruba
Zámek vystavěný v roce 1573 na místě starší tvrze. Pozdějšími úpravami získal jednoduchý barokní vzhled. Po r. 1945 rychle chátral až mu v r. 1989 hrozila úplná demolice. Zachráněno původní jižní a západní křídlo. V soukromých rukou.
 Porubský bludný balvan
240.0 m. n.m.
přírodní památka
příroda - skála, zachovalý, volně přístupno, Moravskoslezský kraj, Ostrava - Poruba
Porubský bludný balvan je druhý největší bludný balvan s absolutně nejdelší osou v České republice. Jeho hmotnost je 11 tun. Nachází se na Vřesinské ulici v ostravském městském obvodě Poruba. Větší je pouze Kunčický bludný balvan.
 poutní kříž
240.0 m. n.m.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Moravskoslezský kraj, Darkovičky
Poutní kříž - drobná církevní stavba při okraji cesty mezi Kozmicemi a Darkovičkami, v nejvyšším místě s širokým výhledem do celého okolí Hlučínské pahorkatiny. Kříž má podobu velkého prostého dřevěného kříže s plastikou ukřižovaného Ježíše Krista a malým obrázkem Panny Marie v dolní části.
 Přerovec
hrad, terénní náznaky, volně přístupno, Moravskoslezský kraj, Opava-Suché Lazce
Téměř zaniklý hrad asi z 13.-14. stol. Příslušný katastr uváděn r. 1442, hrad však prvně zmíněn až r. 1492. Velmi sporé zmínky v pramenech. R. 1576 uváděn již jako "pustý zámek Přerovec".
 Pustá Polom
450.0 m. n.m.
tvrz, zachovalý, nepřístupno, Moravskoslezský kraj, Pustá Polom
Za Tvorkovských z Kravař je v roce 1565 prvně ve vsi zmiňována tvrz. Roku 1692 koupili Pustou Polom Kalkreuthové, připojili ji ke Kyjovicích a tvrz využívána jako hospodářská budova. Dnes rodinný dům.
 Pustějov
zámek, zachovalý, není známo, Moravskoslezský kraj
Malý letní zámeček byl postaven v polovině 18. století řádem augustiniánů. Po roce 1911 adaptován pro účely obce. Kromě vstupního portálu již ničím nepřipomína zámecké sídlo.
 radnice
ostatní, zachovalý, příležitostně, Moravskoslezský kraj, Ostrava - Vítkovice
Radnice městského obvodu Ostrava-Vítkovice. Svou architekturou z režného zdiva dotváří ucelený komplex tzv. Nových Vítkovic. Budova z let 1901-02 podle projektu Maxe von Ferstela.