Turistické cíle v okolí obce Ostrava - Slezská Ostrava

nebo vyberte

Ostrava - Slezská Ostrava

Moravskoslezský kraj,  Ostrava-město  (OV)
Nalezeno celkem 236 záznamů, 14 / 20 stran, vyhledáno za 0.2 sec
 pěchotní srub MO-Or-S 20 U orla
pevnost, bunkr, zřícenina, nepřístupno, Moravskoslezský kraj, Darkovičky
Těžký pěchotní srub MO-S 20 U orla z l. 1936–38. Součástí hlučínské obranné linie. Jediný z vystavěných objektů plánované dělostřelecké tvrze. Po válce silně zchátral.
 pěchotní srub MO-S 12 U pramene
250.0 m. n.m.
pevnost, bunkr, chátrající, nepřístupno, Moravskoslezský kraj, Šilheřovice
Pěchotní srub MO-S 12 (U pramene) vybudovaný stavební firmou J. Filipa ve dnech 24.-28. 8. 1936 jakožto součást čs. opevnění v rámci podúseku Ludgeřovice. Oboustranný, dvoupodlažní pěchotní srub, původně osazen dvěma pěchotními kulometnými zvony, dnes vytrženými. Objekt je zabezpečen.
 pěchotní srub MO-S 18 V oboře (Obora)
pevnost, bunkr, zachovalý, příležitostně, Moravskoslezský kraj, Darkovičky
Pěchotní srub MO-S-18 zvaný V oboře z l. 1936–38. Součástí ŽSV II. Hlučín. Těžký jednostranný objekt s obnoveným ocelovým zvonem je součástí muzea čs. opevnění v Darkovičkách. Přístupný je pouze příležitostně.
 pěchotní srub MO-S 19 Alej
282.0 m. n.m.
Muzeum československého opevnění
pevnost, bunkr, zachovalý, v návštěvních hodinách, Moravskoslezský kraj, Darkovičky
Muzeum čs. opevnění v Darkovičkách sídlí v rekonstruovaném pěchotním srubu MO-S 19 Alej, tvořící jeden z objektů Ostravské pěchotní linie. Seznamuje se smyslem, výstavbou a životem v tomto typu bunkru.
 pěchotní srub MO-S 21 U Jaroše
pevnost, bunkr, chátrající, nepřístupno, Moravskoslezský kraj, Darkovičky
Těžký pěchotní srub MO-S 21 zvaný U Jaroše byl vystavěn v l. 1936–38 firmou. V. Nekvasil z Prahy jako součást obranné linie Hlučín. Zchátralý objekt se nachází severně od Darkoviček a je pomalu opravován několika nadšenci.
 pěchotní srub MO-S 24 Signál
288.0 m. n.m.
pevnost, bunkr, zachovalý, příležitostně, Moravskoslezský kraj, Vřesina
Srub MO-S 24 "Signál" byl součástí bývalého československého opevnění. Oboustranný izolovaný pěchotní srub byl vybudovaný r. 1936. Za II. sv. války byl německými okupanty poškozen, později chátral. Od r. 2007 postupně probíhá rekonstrukce srubu Klubem vojenské historie Hraničářský pluk 4., o.s.
 pěchotní srub MO-S-11 U posedu
238.0 m. n.m.
Památník československého opevnění
pevnost, bunkr, zachovalý, příležitostně, Moravskoslezský kraj
Pěchotní srub čs. opevnění vybudovaný v rámci 2. stavebního podúseku Ludgeřovice 5.–10. 8. 1936. Objekt byl vyzbrojen čtyřmi tk vz. 37 a měl mít osazen 9 cm minomet vz. 38. V součastné době zpřístupněn veřejnosti jako soukromé muzeum.
 pěchotní srub MO-S-22 František
Hlučín, Vřesina, Darkovičky
pevnost, bunkr, zřícenina, volně přístupno, Moravskoslezský kraj
Pěchotní srub MO-S 22 František postavila firma Ing. V. Nekvasil, Praha. Betonování proběhlo v době od 30. 9. do 6. 10. 1936.
 pěchotní srub MO-S-5 Na trati
pevnost, bunkr, zachovalý, v návštěvních hodinách, Moravskoslezský kraj, Bohumín-Starý Bohumín
Vojenský pěchotní srub MO-S 5 "Na trati" nedaleko Bohumína. Součást hlučínské linie opevnění. Pozoruhodný svým vztahem k mezinár. želez. trati. Dnes opraven a spravován KVH Bohumín jako muzeum.
 Petřvald
Velký Petřvald
zámek, nepatrné zbytky zdí, nepřístupno, Moravskoslezský kraj
Bývalá středověká tvrz na pravém břehu Lubiny byla sídlem rodu Petřvaldských již ve 13. století. Roku 1600 byla tvrz (hrad) přebudována na renesanční zámek. Roku 1921 částečně ubouráno západní křídlo. Po r. 1957 zbytek zámku přišel o střechu a do r. 1967 byla dokončena jeho celková demolice.
 Pitrov
335.0 m. n.m.
Petrov
zámek, zachovalý, nepřístupno, Moravskoslezský kraj, Soběšovice
Bývalý zámeček, dnes rodinný dům. Vystavěn někdy po r. 1738 za Ignáce ze Spens-Boden jako obytná a správní budova dvora nevelkého šlechtického statku. Na poč. 20. stol. byl dvůr za Larisch - Mönnichů rozparcelován a zámeček se přeměnil v soukromý rodinný dům. Dnes po rekonstrukci.
 plastika Panny Marie Frýdecké
Sedliště
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Moravskoslezský kraj
Kamenná barokní plastika Panny Marie Frýdecké je z r.1867. Z kamenného kvádru 0,5m vysokého vystupuje asi 2m vysoký antický sloup, na němž na půlměsíci stojí kamenná Panna Marie (Frýdecká) s dítětem, oba s korunkou. Vše provedeno podle originálu uloženého ve frýdecké basilice.