Novorenesanční kostel postaven v l. 1883-1888 (architekt Gustav Meretta). Vnitřní výzdoba dílem mnoha slavných umělců (Max von Ferstel atp.). V l. 1981-83 byla provedena celková rekonstrukce chrámu, opět v l. 2014-15. Od r. 1996 je katedrálním kostelem nově zřízeného ostravsko-opavského biskupství.
Původní renesanční tvrz Bítovských z Bítova z konce 15. století. Za Markvarticů přestavěna na renesanční zámek a Wilczky upraven na novobarokní budovu. V současnosti je zámek sídlem Městského úřadu a Turistického informačního centra.
Jednolodní bezslohová stavba se zvonicovou věží. Iniciativa pro založení kostela byla ustanovena již v r. 1911. Kostel Krista Krále sám byl vystavěn v l. 1928–29. Samostatná farnost vznikla r. 1931.
Kostel postavený na místě dřevěné kaple z přelomu 12. a 13. st. Zděný gotický kostel byl zde postaven mezi léty 1320 až 1400. V roce 1850 kostel poškozen bouří. Dnešní podobu kostel získal až za rozsáhlé rekonstrukce v letech 1910 až 1911.
Farní kostel Navštívení Panny Marie z let 1809-11. Nahradil dřevěný kostelík, zmiňovaný již roku 1560, který byl do r. 1672 zasvěcen sv. Markovi. Ve 20. stoleté utilitárně upravován.
Renesanční kostel Nejsvětější Trojice s doznívajícími prvky gotiky vystavěn Hynkem I. z Vrbna v letech 1525-1529 pro menšinové katolíky. Po r. 1681 předán Vlčky do užívání evangelíků. Od r. 1766 kostelem hřbitovním. V r. 1973 hřbitov zrušen, kostel opraven a využíván pro potřeby města Klimkovice.
Kostel Neposkvrněného Početí Panny Marie z l.1896-99 vystavěn podle návrhu arch. C. Sitteho, stav, K. Kerna a K. Bluma. Jednolodní novogoticko-románský stavba s dvouvěžovým průčelím dominuje severní části nám. S. Čecha (taktéž arch. C. Sitte).
Novorománská stavba římskokatolického kostela Panny Marie z roku 1903. Stavba je zajímavá dvojicí menších věží v průčelí a velkou věží na severní straně kostela.
Novobarokní trojlodní basilikální kostel Panny Marie Královny s dvouvěžovým průčelím z l.1905-08 dle projektu O. Béma. Nazýván také Jubilejním. Na výzdobě interiéru se podíleli umělci jako J. Úprka, L. Marold či K. Novák. Od r.1913 farním kostelem.
