Turistické cíle v okolí obce Červenka

Velké podzemní prostory pod kostelem sv. Mořice, sv. Michala a pod domem U zlatého jelena, přístupny jen příležitostně. Nevhodné pro osoby s omezenou pohyblivostí (stísněné prostory a až 60 centimetrů vysoké schody).

Olomoucký hrad se vyvinul ze slovanského hradiska, z něj se kolem r. 1063 vyčlenil samostatný přemyslovský zeměpanský okrsek. Hrad r. 1204 zničen požárem, obnoven Přemyslem Otakarem I. a jeho bratrem. Po r. 1253 již nesloužil jako sídlo. Přestavby v 17. a 18. stol. Od r. 1998 Arcidiecézní muzeum.

Menší muzeum významného malíře a ilustrátora Adolfa Kašpara (1877-1934), který žil v Lošticích. Muzeum mapuje jeho život, jsou zde sbírky ilustrací a fotografií. V další části se muzeum věnuje městu, tehdejšímu hrnčířství, či židovské tematice.

Památník obětí II. světové války v Javoříčku je památkou na 38 obětí vypálení vesnice nacisty 5.5.1945, jenž byl vytvořen v r. 1955 ve stylu socialistického realismu akademickým sochařem Janem Třískou a architektem Miroslavem Putnou.

Soubor budov vodního panského mlýna založeného krátce před rokem 1617, zvaný dříve Podhradní mlýn. Mlýn dvakrát vyhořel, naposledy r. 1894. Budova mlýnice je téměř zničena a obydlí mlynice chátrá.

Dochovaná parní čerpací stanice vody z Černovírského lesa do olomouckého městského vodovodu. Fungovala v letech 1889–1960, zachováno původní technologické zařízení, schopné provozu.

Pekařský dům u severní brány s kamenným vstupním portálem ozdobeným anděly. Ve štítě půlkruhové niky se sochami sv. Donáta a Floriána. Letopočet 1597 znamená výstavbu pekařského domu a letopočet 1927 jeho celkovou opravu.

Postaven v druhé čtvrt.16.st. Ve dvorní části dochovány klenuté renesanční arkády. Barokní přestavba probíhala v l.1725 – 1734. V r.1875 pořízeny novorokokové interiéry s velkou památkovou hodnotu.

Barokní sousoší Piety z roku 1735 u silnice do Moravičan bylo opraveno v polovině 19. století nákladem Rosalie Pluskalové. Ta financovala i zřízení volné kopie na opačném konci městečka, u silnice na Bouzov.

Skutečný pramen říčky Pilávky s kamennou sochou stejnojmenné víly, ke které se váže místní pověst. Socha pochází zřejmě z 50. let 20. stol.

Významný krajinný prvek, zatopená pískovna u Nákla s rozlohou 100 ha sloužící jak k těžbě, tak k rekreačním účelům. Vodní plocha svojí severní částí navazuje na CHKO Litovelské Pomoraví.

V r. 1249 se uvádějí páni z Pňovic Oneš a jeho syn Blud. První zmínka o tvrzi je z r. 1368. V r. 1531 tvrz získal Jan Lhotský. V r. 1599 je tvrz uváděna jako pustá. V 17. stol. měla stát na místě tvrze panská sýpka. Ve druhé polovině 20. století sýpka i většina dvora zbořena.