Turistické cíle v okolí obce Červenka

V r. 1249 se uvádějí páni z Pňovic Oneš a jeho syn Blud. První zmínka o tvrzi je z r. 1368. V r. 1531 tvrz získal Jan Lhotský. V r. 1599 je tvrz uváděna jako pustá. V 17. stol. měla stát na místě tvrze panská sýpka. Ve druhé polovině 20. století sýpka i většina dvora zbořena.

Asi 10 ha velké štěrkopískové jezero, sloužící k rekreaci. Kolem jezera naučná stezka, možnost občerstvení.

Klasicistní budova bývalé vojenské pekárny byla postavena r. 1809. Byla vestavěna do pětibokého barokního tzv. Locatelliho bastionu (Locatelli byl prvním velitelem pevnosti) z let 1659–76. Dnes je zde restaurace a galerie. Památkově chráněný objekt je ukázkou bývalého pevnostního opevnění města.

První zmínka o vsi pochází z r. 1349, kdy se stala majetkem Jana z Bouzova. Pozdně gotická tvrz v Podolí je prvně zmiňována v r. 1564, kdy zde sídlili Potštátští z Prusínovic. Později byla tvrz renesančně přestavěna. V r. 1617 ji i se vsí koupil Fridrich z Oppersdorfu.

Renesanční tvrz z r.1551. R.1622 tvrz získal olomoucký biskup František z Ditrichštejna, tvrz změněna v hospodářskou budovu a později v obyčejný obytný dům. Nad bočním vchodem zachovaný kamenný znak zakladatelů tvrze Kobylků z Kobylí a datum 1551.

Litinová socha z produkce Blanenských železáren byla osazena roku 1882. Po obsazení Uničova českým vojskem byla demontována, díky použitému materiálu přežila válečnou sbírku barevných kovů. Nově instalována po roce 2000.

První písemný pramen potvrzuje tvrz r. 1481, kdy ji vlastní Jan z Ponikve. Zanikla poč. 16. století. Místo sídla je dodnes neznámé.

Pöttingeum – Ústav pro vzdělávání dívek – nechal postavit v l. 1894–1895 hrabě Emanuel Pötting-Persing (arch. Jakob Gartner). Zaměření školy se měnilo, mj. zde byla od r. 1899 první dívčí obchodní škola v Čechách. Od r. 1948 se škola soustředí na zdravotnickou výuku. Od r. 2002 je kulturní památkou.

Pozůstatek technické památky, protipovodňové zídky s polosloupy a arkádami u říčky Blaty byly postaveny po povodních, které se opakovaly ve stejný den dva roky po sobě a to v letech 1858 a 1859 v obci Senička na Hané.

Pradědovu galerii založil řezbář Jiří Halouzek. Jedná se o zahradní galerii řezbářských děl – je zde více než 450 dřevěných plastik různých postav nebo zvířat, vč. několika betlémů (také největší betlém na světě). V areálu je mimo galerie i chov daňků a část určená dětem (prolézačky, kolotoče).

Stavba chrámu byla zahájena v r. 1931 za biskupa Gorazda II. podle Eduarda Brosingera z nedaleké Senice na Hané. Stavbu řídil archimandrita Andrej Kolomacký. Chrám ustanoven jako farní a 14. srpna 1932 slavnostně vysvěcen. V r. 1991 byl u chrámu založen ženský monastýr.

Pravoslavný chrám byl postaven v l. 1934-1935. Jeho stavbou vyvrcholily náboženské spory, kdy část katolíků s farářem J. Žídkem přestoupila nejprve k církvi husitské a r. 1935 k pravoslavné církvi. Stavbu inicioval Josef Žídek. Stavitel chrámu není znám, ale usuzuje se na architekta Huberta Austa.