Turistické cíle v okolí obce Pňovice

Pozdně renesanční kostel byl postaven na místě pův. gotického kostela (dokončeného r. 1494) zřejmě s část. využitím got. zdiva. Nový kostel dal postavit Bernard st. ze Zástřizl v l. 1618-19. Opravován po požárech v l. 1788 a 1794. R. 1937 byl kostel rozšířen (arch. K. Madlmayr). Chráněná památka ČR.

Barokní kostel byl vybudován v l. 1779–1785 (stavitel Václav Benda) na místě pův. středověkého kostela (zmiňován r. 1480); vysvěcen r. 1801. Vnitřní vybavení je převážně barokní, částečně ze zrušených olomouckých kostelů (díla známých umělců). U kostela stojí řada barokních soch a fara (18. stol.).

Barokní kostel sv. Michala byl postaven v roce 1787 na místě staršího kostela, ze kterého se zachovalo jádro věže v západním průčelí. Někdy před pol. 19. stol. byl kostel stavebně upraven. Kostel časem značně zchátral, Od r. 2009 je v majetku Jiřího Halouzky, který plánuje památku opravit.

Kostel vysvěcen v r.1251. V 15.stol. kostel přestavován. Po třicetileté válce poškozený kostel v letech 1673–1699 přestavěn ranně barokně. Vysvěcen v r.1707, o dva roky později i s klášterem vyhořel. Klášter v 19.st. přebudován na kněžský seminář.

Farní kostel sv. Mikuláše je jednolodní gotická stavba z první poloviny 14. století se čtvercovým presbytářem na východě, k jehož severní straně se přimyká obdélná přízemní sakristie. K jižní straně přiléhá kaple, na východě trojboce uzavřená.

Pozdně barokní kostel nahradil roku 1753 v Horce starší stavbu, připomínanou poprvé 1279. Obklopuje ho bývalý hřbitov. Vnitřní zařízení soudobé, na stropě fresky andělů z roku 1975 od Františka Peňáze.

Kostel stojí na místě původního z 12. stol., doložen r. 1257. Ve 14. a 15. stol. opakovaně vyhořel, v letech 1412-1492 postaven nově. R. 1572 byla přistavěna Edelmannova hrobka. R. 1709 kostel poničil požár a při opravě byl barokizován. Koncem 19. stol. prošel celkovou rekonstrukcí.

První doklad o vsi Medlov pochází už z roku 1131. K původně gotickému kostelu sv. Petra a Pavla byla v v letech1502-1506 přistavěna renesanční věž, vysoká 26,5 m, která je dominantou obce i širokého okolí.

Kostel poprvé zmíněn r. 1561, po požáru r. 1741 přestavěn do dnešní podoby, další úpravy v l. 1839 a 1862, naposledy opraven r. 2001. Jednolodní, orientovaný, s vysokou hranolovou věží v průčelí, obdélným trojboce zakončeným závěrem a osovou čtvercovou sakristií. U schodiště Kalvárie z r. 1868.

První písemná zmínka o Hlušovicích pochází z r. 1271. Na okraji obce stojí filiální kostel sv. Petra a Pavla z r. 1926, který náleží k farnosti Bohuňovice. Před ním je kamenný kříž s reliéfem černé Madony z r. 1900.

Kostel vznikl snad ve 13. stol. V letech 1576 a 1616 je dřevěný kostel sv. Šimona a Judy uváděn jako farní. V r. 1672 byl původně dřevěný kostel zničen. Nový kamenný kostel byl postaven r. 1792 (podle jiného zdroje již r. 1692). Dnes je kostel opuštěný a chátrá.

Kostel vybudován v období let 1726-1731. Původně se jednalo o prelátskou kapli. Od roku 1784 slouží jako farní kostel. Situován východně od klášterních budov. S klášterem propojen dvoupodlažní vstupní chodbou. V kostele objeven cínový sarkofág s ostatky Oty I. Sličného a jeho manželky Eufemie.