Turistické cíle v okolí obce Frenštát pod Radhoštěm

Dvůr Hradisko je písemně připomenut v roce 1643 za Žerotínů. Jedna z budov dvora sloužící pro jeho správu byla nazývaná zámkem. V roce 1815 se stal vlastníkem panství rod Kinských. Po roce 1910 odkoupilo statek Vítkovické horní a hutní těžířstvo a vlastnilo jej až do roku 1948, kdy přešel do majetku státu.

Svobodný dvůr (tvrz) vznikl patrně již ve 14. stol. Byl sídlem nižší šlechty, která se psala s přídomkem z Rybího. Dvůr s tvrzí stával patrně na místě současného Starého fojtství.

Špatně čitelné terénní relikty tvrziště písemně doloženého k roku 1554. Tvrz vznikla pravděpodobně počátkem 14. stol. a zanikla koncem 16. století. Tvrz se nacházela na pahorku nad hospodářským dvorem v obci.

Opevněné místo, odkud posádka kontrolovala a chránila obchodní cesty. Bylo patrně narychlo vybudováno před r. 1680, kdy hrozil útok uherských povstalců. Ti přesto nakonec blízký Frýdlant vyplenili. S rozvojem vojenské techniky přestávaly být šance využívány a postupně zanikly.

Zámek byl původně tvrzí z 15. stol., která byla přestavěna v 17. stol. Později, kdy byl zámek v majetku rodu Eichendorffovů, byl zámek upraven v klasicistním slohu a park kolem byl upraven. Z původně trojkřídlého zámku dnes zbylo jen jižní křídlo.

Přírodní památka vyhlášená v roce 1988, Sedlnické sněženky, se nachází na území obce Sedlnice, v nivě Sedlnického potoka a zaujímá plochu 11 ha. Název dal lokalitě bohatý výskyt sněženky podsněžníku, v množství, se kterým se dnes již jinde nesetkáte.

Jeskyně Šipka je krasovým útvarem štramberského krasu. V r. 1880 zde byl nalezen zlomek spodní čelisti neandertálského dítěte. Jeskyně poskytovala útočiště lidem již před více než 32 000 lety.

Dřevěný kříž zasazený v kamenném podstavci na paměť tragické události, při níž zde zahynul 13. 10. 1884 ředitel kn. arcibiskup. panství Hukvaldy Antonín Skácel, když se splašili koně s jeho kočárem.

Předpokládané zaniklé sídlo pánů ze Skalice, jež se písemně zmiňují poprvé r. 1409. Po r. 1525 páni ze Skalice z historie mizí. Sídlo (tvrz) se patrně nacházela v rámci pozdějšího panského dvora (dnes zaniklý) v sedle u kostela sv. Martina.

Sloup Panny Marie Karmelské obklopený polygonální kamennou ohrádkou, tzv. mariánský sloup, dal roku 1731 zhotovit obchodník s máslem Pitucha. Od roku 1904 se k soše konaly průvody, od roku 1915 s požehnáním, r. 1976 zakázány, r. 1996 opět obnoveny.

Mlýn patří k nejstarším v Kozlovicích, zapsaným již r. 1581. Majitele Františka Šmiřáka často navštěvoval Leoš Janáček. V 2. pol. 20. stol. přestal plnit svoji funkci a rychle zchátral. Koncem 20. stol. ho koupil p. Šmíra a opravil do původní funkční podoby, dnes je zde restaurace, pension, skanzen.

Socha pohanského boha úrody na hřebenu mezi vrcholem Radhoště a Pustevnami, dílo Albína Poláška z r. 1931, původně odlito z betonu a žulové drti. Povětrností poškozená socha nahrazena r. 1998 žulovou kopií, originál uložen na radnici ve Frenštátu pod Radhoštěm.