Turistické cíle v okolí obce Bítov

Rozsáhlý areál s parkovou úpravou, jehož součástí je empírový Bílý zámek, historizující Červený zámek a bílá věž, vše ve stylu německé novogotiky. Na tomto místě stával původně gotický hrad.

Terénní náznaky drobného středověkého sídla na ostrohu, 400 m severně od Staré Vsi u Bílovce. Existenci hrádku lze datovat od konce 13. století do poloviny 15. století.

Hrobka postavená pro hraběnku Josefínu Pachtovou, která zemřela dne 6.12.1833 na zámku v Bartošovicích.

Náhrobní kameny a stylizovaná hrobka několika členů rodiny posledních majitelů zámku v Bílovci - Sedlnických z Choltic - na hřbitově ve Velkých Albrechticích.

Funkcionalistický Husův sbor Církve čs. husitské byl postaven v l. 1932–33 (Ing. arch. Josef Kittrich). Stůl Páně vytvořil Ing. arch. E. Rabenstein, Kristus na kříži je dílem řezbáře Fr. Koupana, fresky M. Jana Husa a J. A. Komenského prof. J. Obšila. Sbor poničen bombardováním r. 1945, opraven.

Terénní zbytky po soustavě barokních pevnůstek chránících cestu mezi Opavskem a Moravou. Postaveny rakouskou armádou v 80. letech 18. století.

Jistebnická rybniční soustava je tvořena souborem 31 rybníků, největší Bezruč má 70 ha. Historie rybníkářství zde spadá až do pol. 14. stol. Rybníky jsou domovištěm bohaté fauny i flóry. Pravidelné výlovy rybníků a rozšířený sportovní rybolov.

Platan javorolistý (španělský) nechal v bartošovickém zámeckém parku vysadit dle pověsti v r.1833 Josef Meinert na paměť jeho milované partnerky, hraběnky Josefíny z Canalu. Strom se řadí mezi nejmohutnější a nejstarší platany v ČR.

Původně dřevěná rozhledna, která zde stála do 50. let 20. stol. Poté vystavěna nová, železobetonová, společností T-mobile. Výška 62,3 m; ve 26,2 m se nachází vyhlídkový ochoz. Rozhledna přístupná od 18. 5. 2006.

Drobná kaple zajímavá díky erbu Františka Jindřicha Řeplínského z Berečka a jeho ženy Valburgy Kotulínské z Kotulína v průčelním štítě. František Jindřich Řeplínský vlastnil panství Studénka v l. 1722–54. Z této doby pochází i kaple.

Poutní kaple zde stávala již v 18. stol. Dle legendy byla vystavena na památku zjevení sv. Anny jistému knězi. R. 1897 zničena požárem, poté postavena větší a vysvěcena r. 1901. R. 1945 silně poškozena, znovu však opravena. Po r. 1960 zanikla. Kovová kostra ve tvaru kaple byla požehnána r. 2003.

Kaple sv. Antonína Paduánského v brušperské osadě Borošín je menší zděná, udržovaná stavba lidového původu z 1. poloviny 19. stol. Dějiště každoročních červnových poutí na svátek světce. Zapsána v seznamu kulturních památek ČR.