Turistické cíle v okolí obce Trnávka

Větrný mlýn holandského typu z 19. st. je dnes adaptován na bydlení. Nyní je již bez lopatek i bez kola. Rekonstruovány jsou původní štuky a přistavěn vstup.

Předpokládané drobné středověké sídlo jihozápadně od centra obce a panský folvark zvaný Horní dvůr. Pravděpodobná kolébka rodu Bruzovických z Bruzovic.

Neobarokní stavba z roku 1801 sloužící jako radnice do připojení Zábřehu nad Odrou k Ostravě. Po rozsáhlé rekonstrukci v roce 1994 slouží jako modlitebna Bratrské jednotě Baptistů.

Bývalý místecký hřbitov, který r. 1883 nahradil hřbitov při kostele Všech Svatých. V 60. l. 20. stol. obestavěn sídlištěm Riviéra, r. 1972 zrušen. Přeměněn na Janáčkův park s mnoha exot. dřevinami. Součástí parku zůstala zachována hřbitovní kaple.

Výlení restaurace vzniklá ze staršího kojetínského mlýna, ke kterému se pojí pověst o statečném vojáku, který odsud čerta vyhnal. Mlýn na tomto místě existoval již počátkem 19. století, patrně i dříve. Nad mlýnem rybník pro rekreaci a sport.

Honosné rodinné sídlo s novobarokními a novorenesančními prvky vzniklo r. 1910 podle plánů Josefa Bluma nákladem textilního podnikatele Ferdinanda Czeicznera. V r. 1945 zestátněno, po přestavbě v letech 2000-2001 sídlo Městské knihovny.

Terénní zbytky hradu. Hrádek patřil ke vsi Větřkovice (dříve Dětřichovice) na panství hraběte Arnolda z Hückeswagenu. Dřevohliněné sídlo příborských fojtů vzniklo na přelomu 13. a 14. st.., po r. 1306 vypáleno a obnoveno, zaniklo kolem r. 1470.

Renezanční dům na jehož průčelí je umístěn znak kardinála a olomouckého biskupa Františka z Ditrichštejna.

Drobný dřevěný kříž se sochou Ježíše Krista a stylizovanou stříškou ze skupiny sakrálních staveb Frýdek–Vršavec byl postaven někdy v polovině 19. století. Prošel rekonstrukcí v letech 1933 a 2003.

Jáma Alexandr vybudována v letech 1896 - 98. Technický komplex transformuje barokní zámeckou kompozici čestného dvora do průmyslové architektury. V roce 1926 byla Jáma Alexandr začleněna do areálu Dolu Zárubek.

Zaniklý dvůr Antonínov stojící na místě předpokládaného středověkého dvorce lenních držitelů Brušperka. Založen patrně spolu s městem po r. 1269. Na konci 13. stol. zde seděl např. Arkleb z Deblína. Po pol. 16. století jeho význam poklesl. Přestavěný areál zanikl ve 2. pol. 20 stol.

Zaniklý areál přádelny z r. 1897 na Frýdlantské ul. v Místku. Moderní přádelnu s 19. tis. vřeteny vystavěli Rudolf a Jan Eltzerové jako součást rodinného textilního podniku. Součástí byla i honosná úřednická vila. Po r. 1946 součástí národního podniku Slezan. V r. 2017 proběhla demolice areálu.