Turistické cíle v okolí obce Libhošť

Bratrský sbor či Památník Jana Amose Komenského ve Fulneku je soubor budovy s kaplí a zahradami. Jde o budovy pozdně gotického založení s různými proměnami jak stavebními, tak funkčními. Dnes slouží muzejní expozici.

Starý zámek vznikl renesanční přestavbou starší vodní tvrze. Po polovině 18. století byl vystavěn Nový zámek. Jediným zásahem bylo empírově upravené průčelí počátkem 19. století. V 90. letech 20. století byla na zámku vyměněna krytina za plech.

Větrný mlýn holandského typu z 19. st. je dnes adaptován na bydlení. Nyní je již bez lopatek i bez kola. Rekonstruovány jsou původní štuky a přistavěn vstup.

Výlení restaurace vzniklá ze staršího kojetínského mlýna, ke kterému se pojí pověst o statečném vojáku, který odsud čerta vyhnal. Mlýn na tomto místě existoval již počátkem 19. století, patrně i dříve. Nad mlýnem rybník pro rekreaci a sport.

Turistická chata na vrcholu Velkého Javorníku (918 m). Založena jako malá útulna z iniciativy olomouckého arcibiskupa T. Kohna r. 1897. R. 1915 vyhořela a byla r. 1935 nahrazena současnou chatou Pohorské jednoty Radhošť. Z vrcholu krásné výhledy.

Kamenná turistická útulna z roku 1894, dnes horská chata s restaurací a kioskem. Postavena italským stavitelem Bertinim na popud Pohorské jednoty Radhošť.

V zámek byla přestavěna starší tvrz z 15. stol. – patrně v průběhu 17. stol., kdy došlo k barokním úpravám. V 19. stol. jej upravil na empírový zámek Jan Křtitel Forgáč, v r. 1882 byla budova přestavěna v klášter sester sv. Kříže, jimž slouží dodnes.

Honosné rodinné sídlo s novobarokními a novorenesančními prvky vzniklo r. 1910 podle plánů Josefa Bluma nákladem textilního podnikatele Ferdinanda Czeicznera. V r. 1945 zestátněno, po přestavbě v letech 2000-2001 sídlo Městské knihovny.

Terénní reliéf bývalé tvrze z počátku 14. stol. v západní části vsi. Život na tvrzi trval do konce 15. století avšak kamenné pozůstatky tvrze se zachovaly až do přelomu 18. a 19. století.

Terénní zbytky hradu. Hrádek patřil ke vsi Větřkovice (dříve Dětřichovice) na panství hraběte Arnolda z Hückeswagenu. Dřevohliněné sídlo příborských fojtů vzniklo na přelomu 13. a 14. st.., po r. 1306 vypáleno a obnoveno, zaniklo kolem r. 1470.

Renezanční dům na jehož průčelí je umístěn znak kardinála a olomouckého biskupa Františka z Ditrichštejna.

Zaniklý dvůr Antonínov stojící na místě předpokládaného středověkého dvorce lenních držitelů Brušperka. Založen patrně spolu s městem po r. 1269. Na konci 13. stol. zde seděl např. Arkleb z Deblína. Po pol. 16. století jeho význam poklesl. Přestavěný areál zanikl ve 2. pol. 20 stol.