Turistické cíle v okolí obce Albrechtičky

Terénní zbytky hradu. Hrádek patřil ke vsi Větřkovice (dříve Dětřichovice) na panství hraběte Arnolda z Hückeswagenu. Dřevohliněné sídlo příborských fojtů vzniklo na přelomu 13. a 14. st.., po r. 1306 vypáleno a obnoveno, zaniklo kolem r. 1470.

Renezanční dům na jehož průčelí je umístěn znak kardinála a olomouckého biskupa Františka z Ditrichštejna.

Výrazné terénní reliéfy středověkého hrádku na výrazném ostrohu poblíže Slatiny. Hrádku předcházelo patrně mladohradištní osídlení. Existence hrádku je archeologicky doložena do 14. století.

Jáma Alexandr vybudována v letech 1896 - 98. Technický komplex transformuje barokní zámeckou kompozici čestného dvora do průmyslové architektury. V roce 1926 byla Jáma Alexandr začleněna do areálu Dolu Zárubek.

Zaniklý důl Šalamoun na náměstí Republiky. Hlouben od r.1844 baronem S. Rotschildem. R.1864 poškozen výbuchem plynu. Konečná hloubka 780m. Od r. 1931 slouží jen jako větrací jáma dolu Hlubina. R. 1974 odstřelen i s cennou těžní věží z r.1906.

Důl sv. Trojice (Trojice) založil hr. Wilczek r. 1844 původně jako mělký. V r. 1870 přebudován na hlubinný. R. 1899 postavena ocelová těžní věž a nová strojovna. Těžba ukončena r. 1964. V l. 1970–74 byly zasypány těžní jámy.

V r. 1923 založen Spolek pro vystavění a udržování výstavního pavilonu v Moravské Ostravě. Komise vybrala projekt dvojice architektů Františka Fialy a Vladimíra Wallenfelse, stavitelem byl R. Kaulich a v květnu 1926 byla budova slavnostně otevřena.

Zaniklý dvůr Antonínov stojící na místě předpokládaného středověkého dvorce lenních držitelů Brušperka. Založen patrně spolu s městem po r. 1269. Na konci 13. stol. zde seděl např. Arkleb z Deblína. Po pol. 16. století jeho význam poklesl. Přestavěný areál zanikl ve 2. pol. 20 stol.

Expozice figurín osobností města Štramberka, které ve městě žili a tvořili nebo ho svým celoživotním dílem propagovali a proslavili. Expozice zahrnuje 5 scén, z nichž každá má své pojetí.

Budova bývalé fary se dnes nachází v areálu Záchranné stanice pro volně žijící živočichy a centra pro eko. výchovu. Tento objekt byl původně vystaven jako lovecký zámeček, nicméně po staletí sloužil jako farní budova.

Bývalá pozdně barokní patrová fara s mansardovou střechou. Vystavěna v l. 1784–91 hraběnkou z Canalu, roz. Chotkovou. Od r. 1979 v soukromém vlastnictví.

Fojtství v Libhošti č. p. 1 bylo sídlem fojta od r. 1617 do zrušení poddanství. Předtím bylo na stejném místě fojtství do r. 1558, kdy bylo na čas změněno na městský dvůr. Objekt je nyní sídlem obecního úřadu.