Turistické cíle v okolí obce Karviná-Fryštát

Barokní zámek v Doubravě pochází z r. 1760. Bývalý majetek OKD sloužil jako sklady, kanceláře a byty. Dnes se nachází ve špatném stavu.

Hornické muzeum v budovách bývalého dolu Michal. Expozice zachycuje život a práci horníků, prohlídka vedena po stopách horníků nastupujících do práce.

Kostel Slezské církve evangelické augsburského vyznání pochází z let 1782 až 1784 od P. Klosse představuje v dané oblasti typ největšího potolerančního Evangelického kostela. Jednoduchá klasicistní stavba leží severně od zámku.

Evangelický kostel typu baziliky vystavěný v letech 1926–1927; sloužil nejprve německým luteránům, po druhé světové válce ho převzala Českobratrská církev evangelická.

Dvě expozice vojenské techniky užívané ve 2. polovině 20. stol. vystavené v Novém a Starém Bohumíně.

Budova fary v těsném sousedství cenného barokního kostela Prozřetelnosti Boží v Šenově. Fara vznikla patrně společně s vybudováním prvníko kostela sv. Mikuláše na konci 15. století. Později přestavěna do dnešní patrové podoby.

V r. 1511 vybudoval Kazimír II. na místě středověké tvrze nový goticko-renes. zámek. Po požáru r.1781 jej Larisch-Mönnichové upravili do současné empírové podoby s přilehlým křídlem zv. Lottyhaus. Dnes zámecká expozice a výstavní síň.

Barokní zámek byl postaven někdy v 18. století rodem Rymultovských z Kornic, kteří jej vlastnili až do roku 1768. V roce 1926 zámek vyhořel a zanikl.

Dnes zaniklý zámek byl pravděpodobně postaven obchodníkem Josefem Skulinou kolem r. 1790. Od roku 1881 byl v držení rodiny Chadrabů až do r. 1948, kdy připadl státu. Byl využíván místním JZD. V r. 1960 byl zámek zbořen a zatopen Žermanickou přehradou.

Zámek byl postaven někdy před r. 1674. Ve 2. pol. 18. stol. došlo ke klasicistní přestavbě. V r. 1945 se stal majetkem státu a byly zde byty. Stav zámku se zhoršoval a tak byly nájemníci vystěhováni a v r. 1980 byl zámek zbořen.

Bývalé správcovské sídlo, jež bylo letitou součásti hospodářského dvora, převzalo status "zámku" pravděpodobně až ve 20. století. Důvodem může být fakt, že v 19. století byla většina majitelů tohoto sídla nešlechtického původu.

Hraběcí konírna s mléčnicí postavena asi roku 1850, která sloužila k ustájení jezdeckých a kočárových koní i skotu.