Turistické cíle v okolí obce Střítež

Mlýnek s větrnou turbínou se objevoval v usedlostech Slezska koncem 19. století.

Vodopád na beskydské říčce Mohelnici se nachází přímo vedle silnice do horské osady Visalaje na velmi vodnatém toku. Leží na katastrálním území obce Krásná, je dva metry vysoký a pohledově vděčný.

Údolní vodní nádrž na řece Morávce v Beskydech. Vystavěna v l. 1961-67. Slouží jako zásobárna pitné vody (přísné hygienické pásmo) a regulátor povodňových průtoků. V r. 1996 poškozena povodní a v l. 1997-2000 generální oprava pláště hráze.

Skromný náhrobek posledního šlechtického majitele hornodomaslavického zámku Hanse (Jana) barona z Mattencloitu (*27.8.1860,+14.5.1929) na hřbitově při kostele sv. Jakuba. Baron Hans Mattencloit vlastnil Horní Domaslavice pouze v l. 1894-97.

Empírový náhrobek majitele šumbarského zámku a panství hraběte Bedřicha z Arcu (1798 - 1835) v podobě obelisku z bílého mramoru v areálu havířovského hřbitova nedaleko zámku. Na náhrobku vytesán alianční znak rodu z Arcu.

Čtyři kamenné náhrobní desky posledních majitelů ropického panství, baronů Spens-Boden a Künburgů. Nacházejí se při hřbitovní zdi.

Výrazný terénní reliéf zaniklého hrádku na ostrohu nad levým břehem Olše. Archeologické nálezy datují existenci hrádku do období poloviny 13. století až 15. století.

Zaniklý hrad. Postaven na přel. 13. a 14. stol. Vznikl jako jedna z mnoha pohraničních pevnůstek na ochranu brodů řeky Ostravice mezi moravským územím olomouckého arcibiskupa a slezským Těšínským knížectvím. Byl zřejmě již na poč. 15. stol. opuštěn.

Přírodní památka Ondrášovy díry představuje soubor povrchových a podzemních pseudokrasových jevů na rozeklaném temeni Lukšince. Byla vyhlášena v roce 1990 a představuje chráněnou plochu o rozloze 4,50 ha. Sídliště kolonií netopýrů.

Zaniklý železný hamr č. I z let 1825–30 fungoval do r.1927. Stával na bývalém náhonu, při levé straně silnice z Frýdlantu do Ostravice. Dnes zachována terénní nerovnost a kousek základového zdiva. Byl nejhornějším ze všech čtyř ostravických hamrů.

Zaniklý hamr č. II (zv. Tädeus). Stával na hamerním náhonu v dolní části obce a zpracovával železnou rudu a surové železo. Jako ruina stával až do r.1963, poté zdemolován. Zachovány nevýrazné terénní náznaky, náhon a bývalý dům hamerních zaměstnanců.

Nepatrné náznaky zdiva zaniklého hamru č. III na zpracovávání železa na dolním konci obce Ostravice. Založen snad již v 18. století, po r. 1825 přestavěn do zděné podoby se 4 vodními koly na horní vodu. Provoz ukončen r. 1927, poté rychle zchátral a po pol. 20. století zcela rozebrán.