Turistické cíle v okolí obce Hukvaldy

Bývalý místecký hřbitov, který r. 1883 nahradil hřbitov při kostele Všech Svatých. V 60. l. 20. stol. obestavěn sídlištěm Riviéra, r. 1972 zrušen. Přeměněn na Janáčkův park s mnoha exot. dřevinami. Součástí parku zůstala zachována hřbitovní kaple.

Železárny v provozu v l. 1678-90, poté až do r.1796, kdy provozy hutě obnovuje a modernizuje o novou vysokou pec, drátovnu a později slévárnu J.V. Homoláč, byla výroba utlumena. Výroba zaniká po r.1920. Dnes jen nepatrné zbytky základů budov.

Pouhé terénní náznaky zůstaly po skalním hradu z 13.-15. st. Ve skále zůstal 3 m příkop. Dříve zde stály obytné budovy, na největším skalisku nad říčkou pozorovatelna, na obou hlavních kupách strážní věže. Hrad měl dřevěnou i kamennou konstrukci.

Kamenný útvar dolmenu, zvaný podle tvaru a pověsti - Čertův stůl. Stojí nedaleko vrcholu hory Čertův mlýn (1207 m). Kamenná deska o váze 6,5 tuny stojí na dvou pravidelných kamenných soklech. Nachází se mimo turistickou stezku a je tak nepřístupný.

Turistická chata na vrcholu Velkého Javorníku (918 m). Založena jako malá útulna z iniciativy olomouckého arcibiskupa T. Kohna r. 1897. R. 1915 vyhořela a byla r. 1935 nahrazena současnou chatou Pohorské jednoty Radhošť. Z vrcholu krásné výhledy.

Kamenná turistická útulna z roku 1894, dnes horská chata s restaurací a kioskem. Postavena italským stavitelem Bertinim na popud Pohorské jednoty Radhošť.

Terénní zbytky hradu. Hrádek patřil ke vsi Větřkovice (dříve Dětřichovice) na panství hraběte Arnolda z Hückeswagenu. Dřevohliněné sídlo příborských fojtů vzniklo na přelomu 13. a 14. st.., po r. 1306 vypáleno a obnoveno, zaniklo kolem r. 1470.

Renezanční dům na jehož průčelí je umístěn znak kardinála a olomouckého biskupa Františka z Ditrichštejna.

Lokalita bývalé tvrze s funkcí vladyckého sídla rodu Vlčků z 15.-16.st. se nachází na parcele rodinného domu čp. 25. Větší část je dnes zastavěna. Plošina je asi 20 m široká a 3-4 m nad horizontem původního terénu.

Známý skalní útvar na východních svazích Smrčiny (810 m), tvořený pískovcovými skalními bloky východo-západního směru ve střední části potoku Mazák. Oblíbené cvičné místo horolezců. Přístupné po turistické značce.

Drobný dřevěný kříž se sochou Ježíše Krista a stylizovanou stříškou ze skupiny sakrálních staveb Frýdek–Vršavec byl postaven někdy v polovině 19. století. Prošel rekonstrukcí v letech 1933 a 2003.

Zaniklý dvůr Antonínov stojící na místě předpokládaného středověkého dvorce lenních držitelů Brušperka. Založen patrně spolu s městem po r. 1269. Na konci 13. stol. zde seděl např. Arkleb z Deblína. Po pol. 16. století jeho význam poklesl. Přestavěný areál zanikl ve 2. pol. 20 stol.