Turistické cíle v okolí obce Chlebovice

nebo vyberte

Chlebovice

Moravskoslezský kraj,  Frýdek-Místek  (FM)
Nalezeno celkem 381 záznamů, 6 / 32 stran, vyhledáno za 0.31 sec
 Hodoňovice
DSO Hlíny
tvrz, zaniklý, volně přístupno, Moravskoslezský kraj
Archeologicky ne zcela jistě potvrzená lokalita tvrziště na hraně bývalé říční terasy řeky Ostravice. Lokalita byla v minulosti výrazně deformována výstavbou výkrmny vepřů a kanalizací. Drobný soubor archeologického materiálu spadá do 14. stol.
 Hodoňovicko-sviadnovský technický náhon
Mlýnská příkopa, Panská příkopa, Hodoňovicko - sviadnovský vodní a strojní náhon
technická památka, zachovalý, volně přístupno, Moravskoslezský kraj
Vodní náhon převádějící vodu z řeky Ostravice v Hodoňovicích do řeky Olešné ve Sviadnově. Vystaven na přelomu 15. a 16. století vrchností, která tímto podnítila vznik mlýnů a pil. Současnou podobu získal přestavbou v roce 1871 a 1882. Původně poháněl na 13 mlýnů, pil, stoup a textilních továren.
 Horní Bludovice
zámek - původní tvrz, zaniklý, nepřístupno, Moravskoslezský kraj, Horní Bludovice
Barokní zámek byl postaven někdy v 18. století rodem Rymultovských z Kornic, kteří jej vlastnili až do roku 1768. V roce 1926 zámek vyhořel a zanikl.
 Horní Domaslavice
zámek - původní tvrz, nepatrné zbytky zdí, volně přístupno, Moravskoslezský kraj
Zámek vystavěn rodem Sain Genois ve 2. pol. 17. stol. na místě tvrze Tluků z Tošanovic z konce 15. století. Empírově upraven do finální podoby Grohmanny koncem 18. stol. Zanikl v důsledku nezájmu a zchátralosti v r. 1955.
 Horní mazácké skály
700.0 m. n.m.
Horní Mazák
ostatní, zachovalý, volně přístupno, Moravskoslezský kraj
Pískovcové skalní útvary na západních svazích Lysé hory, na hraně mazáckého kotle. Významná přírodní památka centrální části Moravskoslezských Beskyd. Slouží jako příležitostná horolezecká cvičná stěna. Při skalách chata Tatranka.
 Horní Soběšovice
zámek, zaniklý, volně přístupno, Moravskoslezský kraj, Soběšovice
Dnes zaniklý zámek byl pravděpodobně postaven obchodníkem Josefem Skulinou kolem r. 1790. Od roku 1881 byl v držení rodiny Chadrabů až do r. 1948, kdy připadl státu. Byl využíván místním JZD. V r. 1960 byl zámek zbořen a zatopen Žermanickou přehradou.
 horský hotel Solárka
710.0 m. n.m.
Ondřejník - Frýdlant nad Ostravicí
ostatní, nepatrné zbytky zdí, volně přístupno, Moravskoslezský kraj
Moderní dřevěný horský hotel vystavěný manželi Látalovými v l. 1932–33 pod vrcholem Ondřejníku v Beskydech. Cíl častých turistických výletů byl úmyslně zapálen 28. 9. 2002. Ohořelé torzo bylo strženo a dnes jsou zde pouze kamenné základy.
 hraniční kámen od Černé Ostravice
ostatní, zachovalý, příležitostně, Moravskoslezský kraj, Frýdlant nad Ostravicí
Hraniční kámen s vytesanými erby nechal umístit r. 1669 tehdejší majitel frýdeckého panství František Eusebius z Oppersdorfu. Šlo o jeden z mnoha kamenů, značících hranici mezi frýdeckým panstvím a majetkem olomouckého biskupa. Dnes je kámen v areálu pensionu Letohrádek ve Frýdlantě nad Ostravicí.
 hrobka rodu Harasovských z Harasova
Horní Domaslavice
sakrální památky, zachovalý, volně přístupno, Moravskoslezský kraj
Hrobka rodu Harasovských z Harasova na hřbitově u kostela sv. Jakuba Staršího v Horních Domaslavicích. Hrobce dominuje černý obelisk s názvem rodu a čtyřmi členy rodiny, kteří zde odpočívají. Na náhrobní desce je umístěn velký kamenný znak Harasovských.
 hrobka rodu Rašků
320.0 m. n.m.
sakrální památky, zachovalý, volně přístupno, Moravskoslezský kraj, Kopřivnice
Novogotická hrobka zemanského rodu Rašků z Kopřivnice, vystavěná v 70. letech 19. století při okraji starého hřbitova, dnes veřejného parku.
 hrobka rodu Šustalů
320.0 m. n.m.
sakrální památky, zachovalý, volně přístupno, Moravskoslezský kraj, Kopřivnice
Hrobka kopřivnického fojtského rodu Šustalů, který dal podnět ke vzniku automobilky Tatra. Neogotická hrobka z režného zdiva stojí v areálu bývalého Starého hřbitova, dnes parku, nedaleko objektu Fojtství.
 Hukvaldská obora
Hukvaldy
ostatní, zachovalý, volně přístupno, Moravskoslezský kraj
Obora byla založena r. 1566 jedním z olomouckých biskupů (kteří byli majiteli Hukvaldského panství), Vilémem Prusínovským. R. 1846-47 byla vystavěna ohradní zeď. Rozloha obory se postupem času měnila, z 200 ha (r. 1730) na dnešních 457 ha (r. 1974). Jde o unikátní přírodní prostředí, velmi ceněné.