Turistické cíle v okolí obce Staré Hamry

Galerie dřevěných soch místních umělců znázorňuje jak lidové, tak světské motivy. Sbírka vznikla roku 2002 a nadále pokračuje.

Kamenné pozůstatky přízemních obvodových zdí bývalé lovecké chaty Greiffky pojmenované podle správce arcibiskupských lesů Greiffa. Vznikla v sedle mezi Kněhyní a Čertovým mlýnem ve 2. polovině 19. století. Zanikla neznámo kdy.

Zchátralá kaple nedaleko bývalých ostravických hamrů na dolním konci obce Ostravice.

Z větší části zaniklý objekt železného vodního hamru č. VII na okraji hist. jádra Frýdlantu n. O. Založen spolu s železárnami po pol. 17. století, po r. 1828 přestavěn. Po 1. sv. válce zastaven a r. 1921 z velké části zbořen. Pozůstatky slouží jako rodinný dům, stejně tak býv. dům hamerního mistra.

Betonový most zvaný Harcovský z r. 1936. Nahradil starý dřevěný 55 m dlouhý most, který spojoval moravský Frýdlant a slezskou Novou Ves. Postaven ing. Vladimírem Horáčkem z Ostravy.

Původní malý dřevěný lovecký zámeček habsburských arcivévodů v tzv. Zadních horách, nedaleko Grůně a Bílého kříže. Po zestátnění hájovna a dnes zrekonstruovaný soukromý rekreační objekt.

Pískovcové skalní útvary na západních svazích Lysé hory, na hraně mazáckého kotle. Významná přírodní památka centrální části Moravskoslezských Beskyd. Slouží jako příležitostná horolezecká cvičná stěna. Při skalách chata Tatranka.

Moderní dřevěný horský hotel vystavěný manželi Látalovými v l. 1932–33 pod vrcholem Ondřejníku v Beskydech. Cíl častých turistických výletů byl úmyslně zapálen 28. 9. 2002. Ohořelé torzo bylo strženo a dnes jsou zde pouze kamenné základy.

Kamenná, dřevěnými kůly zpevněná hráz (10 x 3 m) na potoce Červík mezi osadami Lojkaščanka a Samčanka (Staré Hamry). Sloužila k plavení dřeva (potvrzená hrable, klaus sporný). Ucpávky zajištěny dočasně igelity, chátrající, neudržovaná.

Hraniční kámen s vytesanými erby nechal umístit r. 1669 tehdejší majitel frýdeckého panství František Eusebius z Oppersdorfu. Šlo o jeden z mnoha kamenů, značících hranici mezi frýdeckým panstvím a majetkem olomouckého biskupa. Dnes je kámen v areálu pensionu Letohrádek ve Frýdlantě nad Ostravicí.

Dřevěná lovecká chata – zámeček – vystavěná r. 1910 na úpatí jz. vrcholového hřebene hory Smrk (1276 m) v Beskydách pro olomouckého arcibiskupa Františka Saleského Bauera. Patrová roubená stavba krytá šindelem s osovým vstupním rizalitem.

Karlovské jezero je opředeno mnoha pověstmi a proniklo i do národní pohádky, díky K. J. Erbenovi. Vzniklo asi v 16. -17. stol. sesuvem půdy z okolního svahu. Jde o zajímavou turistickou lokalitu, která se nachází v údolí Jezerního potoka v CHKO Beskydy, severně od Velkých Karlovic.