sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Moravskoslezský kraj, Frýdlant nad Ostravicí
Boží muka sv. Františka z Asissi při staré frýdecké silnici z Frýdlantu do Frýdku. Postaveny nejpozději na přelomu 18. a 19. století. Jednoduchá klasicistní stavba s obrázky sv. Františka. V 90. letech 20. stol. opravena.
Větrný mlýn holandského typu z 19. st. je dnes adaptován na bydlení. Nyní je již bez lopatek i bez kola. Rekonstruovány jsou původní štuky a přistavěn vstup.
tvrz, terénní náznaky, volně přístupno, Moravskoslezský kraj
Předpokládané drobné středověké sídlo jihozápadně od centra obce a panský folvark zvaný Horní dvůr. Pravděpodobná kolébka rodu Bruzovických z Bruzovic.
technická památka, zachovalý, nepřístupno, Moravskoslezský kraj
Areál někdejší Arcibiskupské pily na Ostravici. Na místě starší vodní pily vybudována r.1895 moderní parní pila. Až do r. 1910 dřevo k ní plaveno po řece Ostravici, od r.1910 po železnici. V l. 1909-10 pila modernizována. Dodnes slouží svému účelu.
sakrální památky - kaple, zachovalý, volně přístupno, Moravskoslezský kraj, Místek
Bývalý místecký hřbitov, který r. 1883 nahradil hřbitov při kostele Všech Svatých. V 60. l. 20. stol. obestavěn sídlištěm Riviéra, r. 1972 zrušen. Přeměněn na Janáčkův park s mnoha exot. dřevinami. Součástí parku zůstala zachována hřbitovní kaple.
technická památka, nepatrné zbytky zdí, volně přístupno, Moravskoslezský kraj, Čeladná
Železárny v provozu v l. 1678-90, poté až do r.1796, kdy provozy hutě obnovuje a modernizuje o novou vysokou pec, drátovnu a později slévárnu J.V. Homoláč, byla výroba utlumena. Výroba zaniká po r.1920. Dnes jen nepatrné zbytky základů budov.
hrad, terénní náznaky, volně přístupno, Moravskoslezský kraj, Čeladná
Pouhé terénní náznaky zůstaly po skalním hradu z 13.-15. st. Ve skále zůstal 3 m příkop. Dříve zde stály obytné budovy, na největším skalisku nad říčkou pozorovatelna, na obou hlavních kupách strážní věže. Hrad měl dřevěnou i kamennou konstrukci.
zámek, zachovalý, není známo, Moravskoslezský kraj, Chotěbuz
Zámek vznikl v 2. pol. 16. st. na místě hospodářské usedlosti ze 13. st. Pozůstatkem původního dvora je raně středověká stavba zámecké hlásky s pozdějšími úpravami. Prvním držitelem byl kníže Václav Rucký z Rudz. Dnes je majetkem zemědělské školy.
tvrz, terénní náznaky, nepřístupno, Moravskoslezský kraj
Lokalita bývalé tvrze s funkcí vladyckého sídla rodu Vlčků z 15.-16.st. se nachází na parcele rodinného domu čp. 25. Větší část je dnes zastavěna. Plošina je asi 20 m široká a 3-4 m nad horizontem původního terénu.