Turistické cíle v okolí obce Staré Město

nebo vyberte

Staré Město

Moravskoslezský kraj,  Frýdek-Místek  (FM)
Nalezeno celkem 124 záznamů, 2 / 11 stran, vyhledáno za 0.18 sec
 Dolní Suchá
zámek - původní tvrz, zaniklý, volně přístupno, Moravskoslezský kraj, Havířov-Dolní Suchá
Původní tvrz z konce 15. stol., přestavěna Vlčky na konci 16. stol. na renes. zámek. V 18. stol. barokně upraven a v pol. 19. stol. Mattencloity modernizován. V l. 1979–80 zdemolován a po r. 1998 i zbytek areálu.
 Dolní Tošanovice
zámek - původní tvrz, zachovalý, nepřístupno, Moravskoslezský kraj
Empírový zámek byl přestavěn ze starší tvrze počátkem 19. stol. rodem Mattencloitů. Od roku 1933 se uvádí jako honosná vila, která byla majetkem lékaře Vítězslava Chlumského. Dnes je zámek v soukromém vlastnictví a veřejnosti nepřístupný.
 evangelický kostel
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Moravskoslezský kraj, Bystřice
Empírový evangelický kostel byl postaven v l. 1811-1817. Interiér kostela byl dokončen poč. 30. let 19. stol. Zděná věž nahradila provizorní dřevěnou v l. 1849-1850. Původní varhany z r. 1824 byly r. 1923 nahrazeny stávajícími. Na přel. 60. a 70. let 20. stol. prošel kostel celkovou rekonstrukcí.
 evangelický kostel
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Moravskoslezský kraj, Komorní Lhotka
Evangelický kostel byl postaven v l. 1782-83 v klasicistním stylu nejprve jen jako modlitebna bez věže, věž byla přistavěna r. 1850. V 1. pol. 19. stol. byly v kostele vybudovány galerie. Mobiliář kostela je barokní. U kostela se rozkládá hřbitov, na kterém vyniká náhrobek rytíře J. B. Tschammera.
 evangelický kostel
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Moravskoslezský kraj, Havířov-Bludovice
Kostel Slezské církve evangelické augsburského vyznání pochází z let 1782 až 1784 od P. Klosse představuje v dané oblasti typ největšího potolerančního Evangelického kostela. Jednoduchá klasicistní stavba leží severně od zámku.
 evangelický kostel
260.0 m. n.m.
Na Rozvoji, bývalý německý evangelický kostel
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Moravskoslezský kraj, Český Těšín
Evangelický kostel typu baziliky vystavěný v letech 1926–1927; sloužil nejprve německým luteránům, po druhé světové válce ho převzala Českobratrská církev evangelická.
 Hnojník
zámek, zachovalý, nepřístupno, Moravskoslezský kraj
Zámek Beesů z Chrostiny vystavěný snad na místě tvrze z 15. stol. v l. 1736-1753 v barok. slohu. Ve 30. či 40. letech 19. stol. přestavěn empírově dle projektu J. Kornhäusela. Poslední přestavba v r. 1899. Od poloviny 20. století chátrá.
 Horní Domaslavice
zámek - původní tvrz, nepatrné zbytky zdí, volně přístupno, Moravskoslezský kraj
Zámek vystavěn rodem Sain Genois ve 2. pol. 17. stol. na místě tvrze Tluků z Tošanovic z konce 15. století. Empírově upraven do finální podoby Grohmanny koncem 18. stol. Zanikl v důsledku nezájmu a zchátralosti v r. 1955.
 Horní Soběšovice
zámek, zaniklý, volně přístupno, Moravskoslezský kraj, Soběšovice
Dnes zaniklý zámek byl pravděpodobně postaven obchodníkem Josefem Skulinou kolem r. 1790. Od roku 1881 byl v držení rodiny Chadrabů až do r. 1948, kdy připadl státu. Byl využíván místním JZD. V r. 1960 byl zámek zbořen a zatopen Žermanickou přehradou.
 Horní Suchá
zámek, zaniklý, volně přístupno, Moravskoslezský kraj, Horní Suchá
Zámek byl postaven někdy před r. 1674. Ve 2. pol. 18. stol. došlo ke klasicistní přestavbě. V r. 1945 se stal majetkem státu a byly zde byty. Stav zámku se zhoršoval a tak byly nájemníci vystěhováni a v r. 1980 byl zámek zbořen.
 Horní Tošanovice
zámek, zachovalý, nepřístupno, Moravskoslezský kraj
Pozdně empírový zámeček byl postaven ve 30. letech 19. století hrabětem Emanuelem Harasovským a jeho synem Karlem. Dnes je zámek, majitelem panem Antonínem Hegerem, pronajat firmě TOZOS jako správní budova.
 Horní Žukov
400.0 m. n.m.
zámek, zachovalý, nepřístupno, Moravskoslezský kraj, Horní Žukov
Bývalé správcovské sídlo, jež bylo letitou součásti hospodářského dvora, převzalo status "zámku" pravděpodobně až ve 20. století. Důvodem může být fakt, že v 19. století byla většina majitelů tohoto sídla nešlechtického původu.