Turistické cíle v okolí obce Staré Město

Památník z roku 1931 se nachází na úpatí Goduly. Byl postaven k 150. výročí vydání Tolerančního patentu císařem Josefem II. Panovník údajně Komorní Lhotku navštívil.

Třanovice jsou prasídlem rodu Pelhřimů z Třánkovic. Není známo, kým byl zámek založen. Je zachycen na mapách, avšak mezi léty 1836 až 1907 zanikl. Zachoval se pouze hospodářský dvůr s panskou správní budovou, která byla na sklonku roku 2005 zbořena.

Atypická lokalita - opevněná usedlost na úbočí horského masivu beskydského vrcholu Travný. Dochovány relikty mohutné kamenné ohradní zdi a několika staveb.

Účelově upravený drobný bývalý vesnický zámeček existující prokazatelně nejpozději r. 1799. Při zámku dříve velká francouzská zahrada. Po r. 1839 v těsném okolí zřízeny velké habsburské železárny, zámek upraven na byty, ve 2. pol. 20. stol. na hostinec. Nízká přízemní budova se sedlovou střechou.

Železnou věž na Velké Čantoryji postavily Třinecké železárny r. 2002. Váží 37 tun, má 5 podlaží, 170 schodů a vysoká je 29 m. Je to naše nejvýchodnější rozhledna.

Zaniklé šlechtické sídlo nižší šlechty která se po Vělopolí od pol. 15. st. do poč. 17. století psala. Stávalo dle všeho v místě současného domu č.p. 1 v centru obce. Původně mohutný zděný dvorec, folvark, r. 1927 vyhořel, následně obnoven, ale r. 1971 obytný objekt i se sklepy demolován.

Patrně za Cigánů či Čelů zde byla vybudována tvrz, kterou po r. 1568 Borkové z Roztopic přestavěli na menší renesanční zámek. V roce 1702 jej převzala těšínská komora. Zámek dochován v přestavěné podobě a již ničím nepřípomíná někdejší sídlo.

Pece pro pálení vápna z počátku 19. století. Dodávaly vápno pro železárny na Třinecku. Provoz byl ukončen v roce 1965 současně s těžbou v přilehlých vápencových dolech.

Zřícenina drobného větrného mlýnku zvaného větřák jakých v kraji bývalo plno. Tento malý větrný mlýnek byl tvořen drobnou zděnou spodní částí, nad kterou bývalo kolo opatřené lopatkami. Větřáky sloužily jako drobní pomocníci při mletí.

Přehrada byla dostavěna v roce 1964 pro zásobování vodou Třineckých železáren a regulaci stavu vody v období povodní. V současné době je využívána rekreačně ke koupání, rybaření, projížďkám na loďkách či vodních lyžích a v zimě je možné na přehradě bruslit.

Žermanická údolní nádrž na Lučině vybudována v letech 1951 až 1957 určená pro zásobení ostravského průmyslu provozní vodou.

Žermanický lom – přírodní památka – představuje v okolní kulturní krajině velmi významné biocentrum s mokřady, které jsou stanovištěm mnoha druhů rostlin a živočichů, které se již v běžné přírodě nevyskytují.