Turistické cíle v okolí obce Linhartovy

Barokní poutní kostel sv. Kříže a Sedmibolestné Panny Marie vybudován nad Krnovem v letech 1722 - 27. V r. 1786 vykoupen krnovskými měšťany před nařízenou demolicí. R. 1795 znovu otevřen. V r. 1945 vážně poškozen a následně nákladně opraven.

Kostel sv. Jana Nepomuckého byl postaven v letech 1777–1779, a to ve stylu italské renesance. Jednolodní stavba s odsazeným kněžištěm má čtyřhrannou korunovanou věž s obloukovou kupolí. Ve věži jsou zavěšeny dva zvony, třetí pak v sanktusníku nad kostelní lodí.

Zdevastovaný gotický kostel sv. Jiří z 15. století. Barokně upravován. Kostel je jediným mementem na zaniklou pohraniční obec Pelhřimovy.

Kostel je poprvé zmiňován r. 1281, ale souvislost s dnešní stavbou nelze prokázat. Dnešní kostel navazuje na farní kostel z 1. pol. 14. stol. Dostavěn r. 1554. R 1779 vyhořel, barokně opraven stavitelem J. Haucke a r. 1789 znovu vysvěcen.

Kostel sv. Mikuláše v Úvalně je gotického původu z 2. poloviny 14. století, barokizován roku 1762. Památkově chráněn od roku 1958.

Křížová cesta je součástí poutního areálu u kostela Panny Marie Sedmibolestné na vrchu Cvilín. Skládá se z 13 empírových zděných výklenkových kaplí z počátku 19. století a barokní kaple z roku 1729 od George Friedricha Ganse. Obrazy jednotlivých zastavení, malované na plechu, jsou z roku 2007.

Zámek přestavěný z hradu. Hrad krnovských vévodů ze 14. st. Od r. 1523 patří braniborským markrabatům, v l. 1531-4 přestavěn na renesanční zámek. V. l. 1622-1945 patří Liechtensteinům, barokní úpravy v 17. st., po požáru r. 1779 opraven klasicistně.

Skromné pozůstatky hradu, který vznikl zřejmě po r. 1284 jako opěrný bod vratislavského biskupa po ztrátě hradu Edelštejna. Nálezy dokládají existenci během 14. a snad i poč. 15. stol. Dochováno torzo okrouhlé věže, nevýrazné relikty paláce a hradeb.

Liechtensteinova rozhledna (29,1 m, 436 m n. m.) byla postavena v l. 1902-03 (arch. E. Latzel) Moravskoslezským sudetským horským spolkem za fin. podpory knížete Liechtensteina. Poškozena na konci 2. sv. války, opravena r. 1947. Znovu opravována v 80. l. 20. stol. a na přelomu tisíciletí.

Původně vodní tvrz postavená snad až po r. 1377 na jejíž základech byl ve 30. letech 16. stol. postaven za Fulštejnských renesanční zámek, který byl za Sedlnických barokně upraven ve druhé polovině 17. stol. Okolo zámku park zasahující až do Polska.

Liptaňský bludný balvan byl vyhlášen přírodní památkou v r. 1966. Tento bludný balvan přinesl ledovec v období sálského zalednění před 170–230 tisíci lety. Patří mezi největší bludné balvany v ČR, jeho hmotnost činí téměř 4 700 kg. Je to největší bludný balvan nalezený na Osoblažsku

Pseudokrasová Mladějovická jeskyně má chodby dlouhé 11 a 23 m, vysoké 4 m a její hloubka je 20 m. Současný vchod do jeskyně je uměle proražený, původní je zavalený.