Turistické cíle v okolí obce Linhartovy

Barokní farní kostel Nejsvětější Trojice byl postaven v l. 1790–1792 stavitelem Michaelem Clementem. Je součástí památkově chráněného areálu, který dále tvoří ohradní zeď s 10 kaplemi křížové cesty, dvě volně stojící novogotické pohřební kaple, vstupní brána a kovaný krucifix u vstupu na hřbitov.

Kostel je původně románská stavba z pol. 13. stol. Goticky přestavěn v první čtvrtině 15. stol. Do dnešní doby dochovány gotické úpravy východní části. První barokní přestavba kostela proběhla před r. 1655. Při poslední přestavbě r. 1787 získal současný vzhled. Poslední úprava v roce 1902.

Barokní poutní kostel sv. Kříže a Sedmibolestné Panny Marie vybudován nad Krnovem v letech 1722 - 27. V r. 1786 vykoupen krnovskými měšťany před nařízenou demolicí. R. 1795 znovu otevřen. V r. 1945 vážně poškozen a následně nákladně opraven.

Kostel sv. Jana Nepomuckého byl postaven v letech 1777–1779, a to ve stylu italské renesance. Jednolodní stavba s odsazeným kněžištěm má čtyřhrannou korunovanou věž s obloukovou kupolí. Ve věži jsou zavěšeny dva zvony, třetí pak v sanktusníku nad kostelní lodí.

Zdevastovaný gotický kostel sv. Jiří z 15. století. Barokně upravován. Kostel je jediným mementem na zaniklou pohraniční obec Pelhřimovy.

Kostel je poprvé zmiňován r. 1281, ale souvislost s dnešní stavbou nelze prokázat. Dnešní kostel navazuje na farní kostel z 1. pol. 14. stol. Dostavěn r. 1554. R 1779 vyhořel, barokně opraven stavitelem J. Haucke a r. 1789 znovu vysvěcen.

Kostel sv. Mikuláše v Úvalně je gotického původu z 2. poloviny 14. století, barokizován roku 1762. Památkově chráněn od roku 1958.

Jednolodní obdélný klasicistní kostel s mírně odsazeným obdélným kněžištěm byl postaven v letech 1826–1830. V letech 2012–2013 byl opraven. Zdejší farnost je součásti římskokatolického děkanátu Krnov, spravuje jej administrátor excurrendo. Kostel je památkově chráněný od roku 2006.

Křížová cesta je součástí poutního areálu u kostela Panny Marie Sedmibolestné na vrchu Cvilín. Skládá se z 13 empírových zděných výklenkových kaplí z počátku 19. století a barokní kaple z roku 1729 od George Friedricha Ganse. Obrazy jednotlivých zastavení, malované na plechu, jsou z roku 2007.

Zámek přestavěný z hradu. Hrad krnovských vévodů ze 14. st. Od r. 1523 patří braniborským markrabatům, v l. 1531-4 přestavěn na renesanční zámek. V. l. 1622-1945 patří Liechtensteinům, barokní úpravy v 17. st., po požáru r. 1779 opraven klasicistně.

Skromné pozůstatky hradu, který vznikl zřejmě po r. 1284 jako opěrný bod vratislavského biskupa po ztrátě hradu Edelštejna. Nálezy dokládají existenci během 14. a snad i poč. 15. stol. Dochováno torzo okrouhlé věže, nevýrazné relikty paláce a hradeb.

Liechtensteinova rozhledna (29,1 m, 436 m n. m.) byla postavena v l. 1902-03 (arch. E. Latzel) Moravskoslezským sudetským horským spolkem za fin. podpory knížete Liechtensteina. Poškozena na konci 2. sv. války, opravena r. 1947. Znovu opravována v 80. l. 20. stol. a na přelomu tisíciletí.